Kleobúlos z Lindu
Kleobúlos z Lindu (řecky Κλεόβουλος ὁ Λίνδιος, Kleoboulos ho Lindios, latinsky Cleobulus Lindius, 7./6. století př. n. l.) byl vládce starověkého městského státu Lindos na východním pobřeží ostrova Rhodu. Bývá zařazován mezi sedm mudrců.
| Kleobúlos z Lindu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. století př. n. l.? Lindos (?) |
| Úmrtí | 6. století př. n. l.? Lindos (?) |
| Tituly a úřady vládce (tyran) města Lindos | |
| Umělecká činnost | |
| Znám jako | jeden ze sedmi mudrců |
| Žánr | filozofie, poezie |
|
| |
| Děti | dcera Kleobúlina, básnířka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel z Lindu, dle jiného údaje z Kárie. Svůj původ odvozoval od Hérakla. Vynikal tělesnou silou i krásou a údajně se obeznámil s egyptskou filozofií.[1] Stal se vládcem (tyranem) v městě Lindu,[2] kde obnovil chrám bohyně Athény, který tam původně vystavěl Danaos.
Složil písně a hádanky v rozsahu asi 3 000 veršů.[1] Údajně složil i koledu v lidovém duchu, se kterou posílal děti vybírat peníze pro státní pokladnu;[2] byl proto obviňován, že tímto způsobem důmyslně obíral občany o peníze.[3] Měl dceru Kleobúlinu, která také skládala hádanky v hexametrech. Kleobúlos zemřel jako sedmdesátiletý stařec. Na jeho hrobě bylo napsáno:
| „ | Kleobúla, moudrého muže, smrt velice želí jeho otčina Lindos, hrdá na moře své.[4] |
“ |
Výroky
editovatVe starověku byl někdy zařazován mezi sedm mudrců, např. Platónem v dialogu Prótagoras.[5] S působením sedmi mudrců spojovali Řekové počátky své filozofie.[6] Kleobúlovi je připisována řada stručných mravních naučení a životních rad, které byly často citovány:
- Říkal, že třeba vdávat dcery tak, aby byly věkem dívkami, ale rozumem ženami; tím naznačoval, že i dívky je třeba vzdělávat. A příteli se prý má prokazovat dobrodiní, aby byl ještě více přítelem, z nepřítele pak je třeba dělat si přítele; máme prý se totiž mít na pozoru před pomluvami přátel a před úklady nepřátel. Vychází-li někdo z domu, nechť si nejprve rozmyslí, co hodlá vykonat, a když se vrátí, nechť zkoumá, co vykonal. Radil též řádně cvičit tělo.[7]
- Míra je nejlepší. Je třeba ctít otce, ochotně naslouchat a ne mnoho tlachat, nenávidět bezpráví, zachovávat zbožnost, občanům radit co nejlépe, ovládat rozkoš, nedělat nic násilím, vychovávat děti, odklízet sváry, odpůrce lidu pokládat za nepřítele, brát si ženu z rovných, neboť vezmeš-li si ji z mocnějších, dostaneš pány, ne příbuzné.[8]
- Neposmívat se těm, na něž se dělají vtipy, neboť to v nich vzbudí nelibost. V štěstí se nevyvyšuj, octneš-li se v nesnázích, neponižuj se! Uměj statečně snášet změny osudu![4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 66.
- ↑ a b FREL, Jiří. Od tyranů k Sókratovi: malý český Plutarch. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969. 208 s. cnb000135549. S. 30.
- ↑ VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 34.
- ↑ a b Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 68.
- ↑ Platón. Prótagoras. Překlad František Novotný. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 1992. 85 s. Oikúmené. ISBN 80-85241-16-1. S. 55.
- ↑ FREL, Jiří. Od tyranů k Sókratovi: malý český Plutarch. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969. 208 s. cnb000135549. S. 25.
- ↑ Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 67.
- ↑ SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 4.
Literatura
editovat- Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kleobúlos z Lindu na Wikimedia Commons - Kleobúlos na webu „fysis"
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Cleobulus ve Wikizdrojích (anglicky)- Dílo Lives_of_the_Eminent_Philosophers/Book_I#Cleobulus ve Wikizdrojích (anglicky)
