Klentnice
Klentnice (jméno je v jednotném čísle, německy Klentnitz[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží asi čtyři kilometry severně od Mikulova. Jedná se o rekreační a vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Bavorsko, Stará hora, Pod Klentnicí, Pod lomem, Nad sv. Leonardem). Žije zde 484[1] obyvatel.
Klentnice | |
---|---|
Klentnice a Sirotčí hrádek, pohled z Děvína | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Mikulov |
Obec s rozšířenou působností | Mikulov (správní obvod) |
Okres | Břeclav |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°50′41″ s. š., 16°38′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 484 (2024)[1] |
Rozloha | 7,69 km²[2] |
Katastrální území | Klentnice |
Nadmořská výška | 334 m n. m. |
PSČ | 692 01 |
Počet domů | 180 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Klentnice 24 692 01 Mikulov ou@klentnice.cz |
Starosta | Vladimír Slačík |
Oficiální web: www | |
Klentnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 584541 |
Kód části obce | 66141 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatPísemné doklady až do 19. století jsou německé, německé jméno nicméně zřejmě vzešlo z původního českého Klementice odvozeného od osobního jména Klement. Výchozí tvar Klementici pak byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Klementovi lidé". Podoba Klentnice, která se do písemných záznamů dostala až v 19. století, vznikla z německé a zprvu byla v množném čísle. Od roku 1958 je jméno Klentnice v čísle jednotném.[5]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1332 (Glemptitz).[6][7] V roce 1575 ji získala spolu s Mikulovem knížata z Dietrichštejna, která z tohoto území odešla až v roce 1945 po skončení druhé světové války.
Přírodní poměry
editovatSprávní území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava. Dominantou krajiny je Tabulová hora jihozápadně od vesnice, chráněná jako národní přírodní památka Tabulová. Do severozápadního výběžku katastrálního území zasahuje část národní přírodní rezervace Děvín a jižně od vesnice se nachází přírodní památka Kočičí kámen. Ve vesnici roste památný strom Klentnická lípa svatého Jana Nepomuckého.
Obyvatelstvo
editovatSčítání lidu[8] | Obyvatelé celkově | Národní příslušnost | ||
Rok | Němci | Češi | jiné | |
1793 | 405 | - | - | - |
1836 | 437 | - | - | - |
1869 | 434 | - | - | - |
1880 | 494 | 494 | 0 | 0 |
1890 | 446 | 436 | 8 | 2 |
1900 | 525 | 523 | 2 | 0 |
1910 | 609 | 607 | 2 | 0 |
1921 | 630 | 615 | 2 | 13 |
1930 | 556 | 552 | 0 | 4 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 434 | 494 | 446 | 525 | 609 | 630 | 556 | 373 | 438 | 444 | 484 | 512 | 558 | 518 | 484 |
Počet domů | 96 | 96 | 98 | 104 | 127 | 134 | 148 | 101 | 81 | 87 | 99 | 120 | 150 | 167 | 180 |
Obecní správa
editovatV letech 1869–1980 Klentnice byla obcí v okrese Mikulov (1869–1950) a později v okrese Břeclav. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Mikulovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[11]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.[12]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svatého Jiří – barokně klasicistní stavba od Jana Karla Hromádka z let 1783–1785 s vnitřní výzdobou sochaře Ondřeje Schweigla a malíře Josefa Winterhaldera.
- zřícenina hradu Sirotčí hrádek na vápencovém bradle nad obcí
- bývalá fara vedle kostela, nyní kavárna
- sochy svatého Leonarda, Floriána, Jana Nepomuckého
Galerie
editovat-
centrum, pohled ze Stolové hory
-
kostel svatého Jiří
-
obecní úřad
-
bývalá fara
-
Café Fara
-
Klentnická lípa,
památný strom -
zřícenina Sirotčí hrádek
-
hřiště, hasičské závody 2014
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 395.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 395.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, č. 438, s. 335 [online]. [cit. 2024-09-28]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 395.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 232.
- ↑ Udělené symboly – Klentnice [online]. 2001-01-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klentnice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Klentnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)