Klasická čínština

asijský jazyk

Klasická čínština (čínsky v českém přepisu ku-wen, pchin-jinem gǔ​wén, znaky 古文, doslova „starý text“) je jazyk klasické čínské literatury období válčících států a dynastie Chan (tj. 5. století př. n. l. až 3. století n. l.), psaná forma staré čínštiny. Termín je často užíván i pro literární čínštinu (čínsky v českém přepisu wen-jen-wen, pchin-jinem wényánwén, znaky 文言文, „psaný text“; zkráceně 文言, wen-jen), tradiční formu zápisu čínštiny založenou na nápodobě její klasické formy. Literární čínština byla převažující formou zápisu čínštiny od chanské doby až po 20. století, kdy ji vytlačila paj-chua, psaná forma standardní mluvené čínštiny.

klasická čínština
Počet mluvčíchnení znám
Písmočínské znaky
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3lzh
Wikipedie
zh-classical.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S postupem doby se klasická/literární čínština rozešla s čínštinou mluvenou do té míry, že se nepoučenému čínskému čtenáři stala prakticky nesrozumitelná. Od současného jazyka se liší odlišnými gramatickými slovy a syntaxí, jiné jsou významy většiny slov. Zatímco v klasické/literární čínštině převažují slova jednoslabičná, současnému jazyku dominují slova dvouslabičná.

Klasická/literární čínština je v současnosti předmětem výuky v čínských středních školách a univerzitách. Její role v čínské kultuře se dá zhruba srovnat s rolí latiny v Evropě.

Vzorový text

editovat

Všeobecná deklarace lidských práv

klasická čínština

人人生者均有權法有知情必為人弟

transliterace

Rén rén shēng zhě jūn yǒu quán fǎ yǒu zhī qíng rén bì wéi rén dì

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klasická čínština na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat