Wikipedie

Klášter klarisek (Český Krumlov)

zaniklý klášter v Českém Krumlově

Klášter klarisek v Českém Krumlově je jedním ze tří bývalých klášterů (minorité, bekyně, klarisky) a je součástí historického komplexu budov a zahrad na Latránu č. 50 a 67.

Klášter klarisek Český Krumlov
Klášter v letech 1361–1783
Klášter v letech 1361–1783
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
MístoČeský Krumlov
UliceLantrán 67
Souřadnice48°48′47,34″ s. š., 14°19′2,59″ v. d.
Map
Základní informace
ŘádŘád chudých sester svaté Kláry (klarisky)
Založení1212
Odkazy
Kód památky37997/3-1066 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řád klarisek

editovat

Řád klarisek byl založen z podnětu Františka z Assisi v roce 1212 jako ženská větev františkánského druhého řádu. Jméno převzal řád po své zakladatelce Kláře z Assisi.[1] Řádová řehole byla velice přísná.

V roce 1234 byl založen díky sv. Anežce Přemyslovně, zvané Česká, konvent klarisek v Praze.[2] Jejím přičiněním povolil v roce 1237 papež Řehoř IX klariskám ulehčení v jejich přísné řeholi tím, že mohly jíst dvakrát denně ve čtvrtek a v neděli a ve velkých mrazech se obléci do dvou vrstev oděvů.[3] Řeholní oděv byl ve tvaru kříže v tmavě hnědé, nebo černé barvě přepásaný cingulem a závoj byl hnědý nebo černý.

Dějiny

editovat

Klášter řádu klarisek v Českém Krumlově vznikl společně s klášterem řádu minoritů v roce 1350 a první sestry klarisky přišly ze Slezska v roce 1361. Vznik řádu v Českém Krumlově iniciovala Anna, dcera Petra I z Rožmberka, společně s Anežkou z Wallsee, manželkou Jošta, syna Petra I z Rožmberka.[4] Nadační listinu vystavil Petr I z Rožmberka s Joštem z Rožmberka a Janem v roce 1362. Klášter klarisek byl jako řád svatého Františka druhého řádu úzce spjat s řádem minoritů (řád svatého Františka prvního řádu). Protože klášter minoritů v Českém Krumlově sousedil s klášterem klarisek, sdílely oba řády společně i klášterní kostel Božího těla. Klarisky nebyly účastny liturgických obřadů přímo v kostele, ale ve vedlejších prostorách, ze kterých byly do lodi kostela vytesány otvory. Ty byly zazděny při zaklenutí kostela v roce 1649. V době existence kláštera pracovaly některé klarisky v klášterní vyšívačské dílně, kde bylo např. v roce 1486 vyhotoveno vyšívané liturgické roucho – kasule pro kapitulu Svatovítského chrámu v Praze, což bylo v té době prestižní dílo.[5] Po vypuknutí husitských válek utekly sestry klarisky v roce 1420 do rakouského Freistadtu.

Klášter nepřežil reformy Josefa II a byl jeho dekretem z 28. února 1782 zrušen.[6] Rušení klášterů z nadbytečnosti, zdůvodněné tím, že ve zrušených řádech mniši a řádové sestry nevychovávali mládež, nepečovali o nemocné a jenom rozjímali, probíhalo do roku 1789. V Čechách tak bylo zrušeno 74 klášterů, z toho 13 ženských. V Českém Krumlově opustily klarisky klášter v roce 1783.[7] Objekt koupili Schwarzenbergové a zřídili v něm byty pro vdovy a sirotky svých úředníků.[8] Byty byly zrušeny v roce 2015, kdy začala přestavba a rekonstrukce areálu.

Bývalý klášter klarisek je součástí městské památkové rezervace Český Krumlov – památka UNESCO. Komplex klášterních budov je hodnotný jako celek. Bývalý klášter klarisek jako kulturní památka je památkově chráněn od roku 1958.[9]

V letech 2014–2015 prošly objekty klášterů v Českém Krumlově rozsáhlou revitalizací, byly zrušeny byty, objekty upraveny pro potřeby moderního kulturně vzdělávacího centra.[10] Bývalý klášter klarisek zůstal v majetku města a v objektech byla zřízena 3+ galerie s výstavou obrázků, interaktivními expozicemi a akcemi pro dětské návštěvníky.

Architektura

editovat

Stavba kláštera klarisek probíhala do roku 1401. Po požáru v roce 1650 a dílčích opravách byla vystavěna roku 1657 nová obytná budova. Další stavební práce probíhaly kolem roku 1720 (rozšíření obytné budovy) a v letech 1738–1744.[11] Mezi konventy minoritů a klarisek byl umístěn kostel s vysokou hlavní lodí a nižší lodí na jižní straně, která byla v 15. století přestavěna. Kostel byl využíván minority i klariskami.[12] Jádro kláštera včetně klenby v přízemí krátkého křídla bylo vystavěno v gotickém slohu. Menší část kleneb pochází z doby renesance a další přestavby a novostavby probíhaly v období baroka. Radikální přestavby, včetně změn vnitřních dispozic, byly prováděny od roku 1812 do roku 1864. V letech 1937–1938 byla provedena generální oprava objektu. V letech 2014–2015 byla budova začleněna do celkové rekonstrukce bývalých klášterů na Latránu.

Areál kláštera klarisek se skládal z hlavní budovy obdélného půdorysu s rajským dvorem a třemi bočními křídly, z budovy čp. 67, jejíž hlavní průčelí bylo v ulici Latrán, a z malého jižního křídla a budovy bývalého čp. 141 sousedícího s budovou hotelu U města Vídně.[13]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ REJZEK, Antonín. Život blahoslavené Anežky České. Brno: Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, 1894. 552 s. S. 151. Dále jen Rejzek (1894). 
  2. ↑ Rejzek (1894), s. 433.
  3. ↑ Rejzek (1894), s. 192.
  4. ↑ KUKLA, Jan. Dějiny klášterů sv. Otce Františka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Krnov: nákladem Zahrádky sv. Františka, 1889. 143 s. S. 131. Dále jen Kukla (1889). 
  5. ↑ ČERNÁ, Eliška. H. Historičky umění boří mýty o ženách ve středověku. Deník N: Kontext. 2024-08-9.– 11, roč. 6, čís. 154, s. I - V. ISSN 2571-1717. 
  6. ↑ BÍLEK, Tomáš Václav. Statky a jmění kollejí jesuitských klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. Praha: František Bačkovský, 1893. 472 s. S. 144. Dále jen Bílek (1893). 
  7. ↑ Bílek (1893), s. 470.
  8. ↑ Kukla (1889), s. 19.
  9. ↑ Klášter klarisek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ K návštěvě zvou nově otevřené Kláštery Český Krumlov. Českobudějovický deník. 2016-06-03, roč. 25, čís. 130, s. 1. 
  11. ↑ MAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém : Politický okres Českokrumlovský: Okolí Krumlova. Praha: Archeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918. 484 s. S. XIX. 
  12. ↑ BRANIŠ, Josef. Obrazy z dějin jihočeského umění. Praha: A.B.Černý, 1909. 99 s. S. 57. 
  13. ↑ SOUČEK, Tomáš. Český Krumlov láká turisty i na novou 3+ galerii. Mladá fronta Dnes – Jihočeské vydání. 2022, roč. 33, čís. 181. ISSN 1210-1168. 

Literatura

editovat
  • MINAŘÍK, František Kliment. Dějiny klášterů františkánských v Čechách a na Moravě. Třebíč: Nákladem Františkánské provincie česko-moravské, 1909–1910. 128 s.
  • DLOUHÁ, Běla. Blahoslavená Anežka Česká, dcera českého krále Přemysla Prvního, zakladatelka kláštera sester svaté Kláry a svatého Františka a první abatyše či starší sestra toho kláštera, zakladatelka rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a jejich špitálu před mostem Karlovým, přečistá sestra svaté chudoby podle srdce bratra Františka. Ilustrace Břetislav ŠTORM. Olomouc: edice Krystal, 1929. 92, [3] s. Edice Krystal, Sv. 4.
  • BLASCHKE, Jorge. Záhadný středověk: tajné dějiny klášterů, konventů, řeholních a vojenských řádů. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2006. 279 s. ISBN 80-204-1364-2.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klášter_klarisek_(Český_Krumlov)&oldid=24162167“