Klášter Dolní Ročov
Klášter Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově v okrese Louny je augustiniánská fundace v Dolním Ročově z konce 14. století určená pro dvanáct řeholníků, původně zvaná Področov.[1] Od počátku fungování konventu je doloženo vaření piva přímo v klášteře.[2]
Klášter Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově | |
---|---|
Klášter Dolní Ročov | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Místo | Dolní Ročov |
Souřadnice | 50°14′53,88″ s. š., 13°46′45,48″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | augustiniáni |
Založení | 1373 |
Zrušení | 1950 |
Obnovení | 1989 |
Odkazy | |
Kód památky | 43254/5-1389 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie kláštera
editovatZakladatelem kláštera byl roku 1373[3] Albrecht starší z Kolowrat, který zde byl na vlastní přání po své smrti také pohřben, jeho náhrobek se dodnes nachází v kostele a koluje o něm kolowratská pověst. Zakladatel se zavázal klášter vystavět a ekonomicky ho zabezpečit. Přitom si však pro sebe i své potomky zajistil právo disponibility a dohledu nad klášterními statky. Takže i jeho synové Albrecht mladší, Purkart a Herbort klášter nadále finančně podporovali. Rod Kolovratů zůstal štědrým donátorem po celou dobu trvání kláštera a pomáhal finančně dotovat opravy a přestavby klášterních budov a zajišťoval chod kláštera a přidružených budov.
Roku 1376 byli do nového kláštera uvedeni první mniši. Roku 1380 byl kostel konsekrován. Husitskými válkami byl silně poškozen, ale patrně zničen nebyl. 15. a 16. století byla obdobím v úpadku. Až v sedmdesátých letech 16. století se klášter začal postupně zotavovat.
Největší pohromou po husitských válkách byla pro klášter válka třicetiletá. Roku 1631 byl konvent napaden Sasy, vyloupen a pobořen.[3] Po třicetileté válce finančně zajistil rozsáhlé opravy kláštera další z Kolowratů, Kryštof Jaroslav.
V letech 1715–1718 Jan Blažej Santini na zadání Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat přistavěl do průčelí kostela velikou věž a zřídil hřbitovní kapli. Roku 1743 bylo v Ročově založeno „Arcibratrstvo požehnaného černého koženého pásku svaté matky Moniky pod mateřským a milostivým opatrováním a jménem Marie Panny Utěšitelky“. Ke vzniku bratrstva byla 1. září uspořádána veliká slavnost s procesím.
Po několika letech řádění přírodních živlů[2] byla zapotřebí výrazná rekonstrukce k níž byl povolán Kilián Ignác Dientzenhofer, jenž měl tou dobou dva synovce jako novice v místním klášterním společenstvu.[4] Roku 1746 byl položen základní kámen ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a k vysvěcení došlo roku 1750. Poté se stavby ujal Anselmo Lurago.[2] Během rekonstrukce došlo ke stavebním úpravám exteriéru i interiéru.
Hlavní zdroj příjmů konventu tvořilo panství Líšťany (ves a dvůr v Líšťanech a v Dolním Ročově a v Oulovice). Oba dvory patřily konventu až do roku 1950.
Roku 1950 v rámci Akce K byl klášter zásahem státní moci zrušen a řádoví bratři internováni v Oseckém klášteře. Budovy byly poté využívány jako skladiště, věznice či útulek pro psychiatrické pacienty. V ročovském klášteře byli určitou dobu vězněni například hudební skladatel a zpěvák R. A. Dvorský a českoslovenští hokejisté v čele s hokejovým hráčem a trenérem Augustinem Bubníkem, odsouzení v roce 1950 v procesu s tzv. „protistátní skupinou Modrý a spol.“.[5]
Po roce 1989
editovatPo roce 1989 byl klášter navrácen augustiniánům.[6] V současnosti funguje jako sklad humanitární pomoci charity Praha a prohlídka kostela je možná po domluvě či v rámci mše.
I přes zachovalost kostela, vybavení konventu nepřežilo likvidaci kláštera. Veškerý vzácný knihovní fond kláštera je uložen v Městském muzeu v Lounech.
Od 1. prosince 2014 má klášter v nájmu sochař, malíř, stavitel a pedagog Jan Řeřicha. V současné době již probíhá pod vedením Jana Řeřichy rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. Cílem rekonstrukce je vytvoření domu pro seniory.[7][8]
Socha madony
editovatGotická opuková socha Področovské Madony s Ježíškem (1,25 metrů vysoká), z dob zakladatele se stala nejznámějším symbolem kláštera. Dodnes je umístěna v prosklené vitríně na hlavním oltáři. Je jí připisováno mnoho zázraků, čímž se toto místo proslavilo. Nejvíce poutníků však do Ročova putuje o každoroční pouti, při níž vždy zazní i tzv. Ročovský Zdrávas, složený právě na počest Matky Boží. O milostné soše a klášteru existuje mnoho pověstí a příběhů, které byly zpracovány v různých publikacích.
Ročovský graduál
editovatV klášteře také vznikl rukopis Ročovský graduál zapsaný české chorální notaci.
Exteriér a interiér kostela
editovatGalerie
editovat-
Ročovský klášter
-
Gotická socha madony na hlavním oltáři
-
Interiér kostela
-
Chrámová loď
-
Znak řádu v presbytáři
-
Pamětní deska se jmény a erby Jindřicha a Oldřicha Františka Libštejnských z Kolovrat
-
Bývalý klášterní pivovar
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ www.hrady.cz
- ↑ a b c www.atlasceska.cz
- ↑ a b www.augustiniani.cz. www.augustiniani.cz [online]. [cit. 2009-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-25.
- ↑ www.vitejte.cz[nedostupný zdroj]
- ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Klášter v Dolním Ročově, kde věznili hokejisty i R. A. Dvorského, začíná nabírat druhý dech. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-09-30 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ www.cestovani.idnes.cz
- ↑ Opravě kláštera pomohou mramorové housle, jedny má sochař i na Expu. iDNES.cz [online]. 2015-05-06 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Oprava kláštera v Ročově na Lounsku odhaluje zapomenuté prostory. iDNES.cz [online]. 2015-12-06 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.
Literatura
editovat- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 170.
- Mareš, Karel, Poutní místo Dolní Ročov, Městys Ročov, Ročov 2010, ISBN 978-80-254-7562-1, str. 48.
Související články
editovat- Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolní Ročov)
- Kolovratové
- Albrecht starší z Kolowrat
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Dolní Ročov na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Klášter Dolní Ročov
- Stránky české provincie Řádu sv. Augustina
- Augustiniáni v Dolním Ročově na Lounsku (z cyklu Pevná místa vratkých dějin – O. Vaculík, ČRo3)
- Vybrané sakrální památky Ústeckého kraje[nedostupný zdroj]
- Oprava kláštera v Ročově na Lounsku odhaluje zapomenuté prostory
- Albrecht starší z Kolowrat
- Mecenášská tradice Kolowratů