Kizil Kilise
Kızıl Kilise, Červený kostel, také Sivrihisar Kızıl Kilise, je částečně zřícený kostel ze šestého století v Turecku v okrese Güzelyurt v provincii Aksaray. Kostel je pojmenován podle červeného kamene, z něhož byl postaven. Budova je od roku 2008 zapsána v seznamu ohrožených památek World Monuments Watch.[1]
| Kızıl Kilise | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | byzantská architektura |
| Výstavba | 6. století |
| Pojmenováno po | Řehoř z Nazianzu |
| Poloha | |
| Adresa | Güzelyurt,  Turecko |
| Souřadnice | 38°15′35,39″ s. š., 34°25′42,6″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
editovatKostel byl pravděpodobně postaven v šestém století za vlády byzantského císaře Justiniána I. (r. 527–565) a je jedním z nejstarších křesťanských kostelů v oblasti Kappadokie a také jedním z nejstarších známých kostelů, které mají kopuli na tamburu vybaveném okny, která osvětlují interiér.[2] Kostel byl možná zasvěcen svatému Řehoři z Nazianzu, jednomu z otců kappadocké církve.[2] Domorodci jej také nazývali klášter svatého Pantaleona (Μοναστήριον του Αγίου Παντελεήμονος);[3] jiné zdroje tvrdí, že se jmenoval Sv. Spyridon.[4]
Ve střední a východní Kappadokii byly v 5. a 6. století standardem kostely s půdorysy ve tvaru kříže.[5] Kızıl Kilise k nim patří a využívá místní kámen sopečného původu tvarovaný do pravidelných bloků vysoce kvalifikovanými pracovníky. Architektonicky nejcharakterističtějším prvkem kostela je jeho centrální kupole, vztyčená nad osmibokým tamburem.[2][6] V něm je osm oken osvětlujících prostor kostela.[2] Jediným pozdějším doplňkem budovy je narthex; jinak si kostel, byť poškozený, stále zachovává původní podobu.[2] Přítomnost mohutných překladů finišovaných vysoce profesionální technikou naznačuje využití jako císařská nebo pohřební kaple. Poutníci procházející Anatolií na cestě do Jeruzaléma starověkou cestou mohli kostel snadno navštěvovat.
Gertrude Bellová (1868–1926), britská archeoložka a spisovatelka, Kızıl Kilise vyfotografovala a změřila v roce 1907.[7]
Kostel byl používán do 1. srpna 1924 turecky mluvícími křesťany z vesnice Sivrihisar, než se odstěhovali do Řecka v rámci výměny obyvatelstva.[3]
V roce 2011 začal program rekonstrukce kostela. Mezinárodní sbírka vynesla 500 000 €. Projekt řídil İsmet Ağaryılmaz, profesor v důchodu, který dříve vyučoval restaurátorské techniky na Technické univerzitě Yıldız.[8] [9][10]
Galerie
editovat-
Stav před opravou -
Stav po opravách roku 2011 -
Stav roku 2010 -
Interiér
_Innenraum.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kizil Kilise na anglické Wikipedii.
- ↑ Red Church [online]. World Monuments Fund [cit. 2014-09-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e LES AMIS DE CAPPADOCE. Kızıl Kilise - The Red Church [online]. World Monuments Fund [cit. 2014-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ΚΙΤΡΟΜΗΛΙΔΗΣ, Πασχαλης Μ. Η Έξοδος. Τόμος Β'. Μαρτυρίες από τις επαρχίες της νότιας και κεντρικής Μικρασίας. Redakce Μουρελος Γιαννης. Athens, Greece: Κέντρο Μικρασιατικών Σπουδών, 1982. S. 19-21. (Greek)
- ↑ GÜZELYURT'TA (GELVERİ! BULUNAN BizANS/POST-BİZANs DÖNEMi KİLiSELERİ 1 [online]. Dostupné online.
- ↑ R. Krautheimer, "Early Christian and Byzantine Architecture", 1986, p164.
- ↑ www.hurriyetdailynews.com. Dostupné online.
- ↑ In the footsteps of Gertrude Bell. Today's Zaman. 2014-04-28. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03.
- ↑ Centuries-old church rescued in Cappadocia. Hürriyet Daily News. 2012-06-10. Dostupné online [cit. 2014-09-02].
- ↑ French group vows to save Cappadocia's historic 'Red Church'. Today's Zaman. 2007-05-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-26.
- ↑ Projets de sauvegarde [online]. Association des Amis de la Cappadoce [cit. 2014-08-31]. Dostupné online. (French)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kızıl Kilise na Wikimedia Commons
