Kijomori Taira
Kijomori Taira (japonsky 平 清盛, Taira no Kijomori, 1118 – 20. března 1181) byl japonský vojenský velitel a kugjó z pozdního období Heian.[pozn. 1] Založil první administrativní vládu v japonských dějinách, kterou ovládali samurajové.
| Kijomori Taira | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. února 1118 Kjóto nebo Provincie Ise |
| Úmrtí | 20. března 1181 (ve věku 63 let) Kjóto |
| Příčina úmrtí | horečka |
| Místo pohřbení | Nófukudži |
| Povolání | samuraj, politik a voják |
| Nábož. vyznání | buddhismus |
| Choť | Takashina no Motoaki's daughter Isukušimanonaidži Tokiko Taira Tokiwa Gozen |
| Děti | Takijašahime Šigemori Taira Tokuko Taira  Q11482316Munemori Taira Tomomori Taira … více na Wikidatech |
| Rodiče | Tadamori Taira a Širakawa a sestra Gionnonjógo |
| Rod | Ise Heishi |
| Příbuzní | Kijosada Taira (adoptované dítě) Fujiwara no Kiyokuni (adoptované dítě) |
| Funkce | daidžó daidžin (1167) džugó (od 1180) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatNarodil se v hlavním městě Heian-kjó jako prvorozený syn vůdce rodu Taira Tadamoriho Tairy (1096–1153). Existují spekulace, že Kijomori byl ve skutečnosti nemanželským synem císaře Širakawy.[1] Podle Příběhu rodu Taira byla totiž jeho matka Njogo Gion palácovou služkou.
Po smrti svého otce v roce 1153 převzal Kijomori vedení rodu Taira, načež ctižádostivě vstoupil na politické kolbiště, kde předtím zastával pouze nižší pozici. Ještě dříve, v roce 1156 potlačil společně s Jošitomem Minamotem, vůdcem rodu Minamoto, vzbouřence, kteří vyvolali vzpouru Hógen. Tak se válečnické rody Taira a Minamoto staly novými vedoucími politickými silami v Kjótu.[2] Tím se však ze spojenců stali úhlavní rivalové. Toto soupeření vyvrcholilo o čtyři roky později, když v lednu 1160 vypukla takzvaná vzpoura Heidži. Z tohoto střetu vyšel vítězně Kijomori Taira, jenž v rozhodující bitvě porazil Jošitoma Minamota, který, stejně jako jeho dva nejstarší synové Tomonaga a Jošihira, zahynul. Kijomori Taira se tak stal hlavou nejmocnějšího válečnického rodu v Kjótu či Heian-kjó. Nicméně o moci a vlivu jeho rodu v provinciích v té době by se dalo diskutovat. Kijomori Taira projevil milosrdenství, když několik přeživších Minamotových synů včetně pouze 13letého Joritoma, Norijoriho a Jošicuneho poslal místo na smrt do vyhnanství. Tato shovívavost později způsobila pád rodu Taira.[2][3]
Vzhledem ke svému postavení hlavy jediného zbývajícího válečnického rodu získal Kijomori jedinečnou možnost manipulovat dvorským soupeřením mezi bývalým císařem Go-Širakawou a jeho synem panujícím císařem Nidžóem. Díky tomu dokázal stoupat vzhůru po žebříčku vládních hodností, ačkoli za většinu jeho povýšení a rovněž za úspěšnost jeho rodiny při získávání dvorských hodností a titulů mohl patronát, který nad ním držel excísař Go-Širakawa. Tato cesta vzhůru vyvrcholila v roce 1167, kdy se Kijomori Taira stal prvním dvořanem pocházejícím z válečnické rodiny, jenž byl jmenován kancléřem císařství (daidžó-daidžin) a prakticky prvním ministrem císařské vlády. Jak bylo v té době zvykem, vzdal se záhy postavení hlavy rodu Taira. Chtěl si tak udržet společenskou a politickou prestiž osoby, jež dosáhla nejvyššího úřadu v zemi a není přitom vázána jinými povinnostmi. To byla po řadu let běžná praxe na nejvyšších stupních japonské vlády. Kijomori Taira tak ještě víc posiloval svoji pozici v paláci. Mnoho dvořanů, kteří pocházeli z tradičních, tedy neválečnických, šlechtických rodin, však nebylo příliš potěšeno ani způsobem, jímž Kijomori Taira získal moc, ani tím, jak se choval k ostatním vysoce postaveným dvořanům.[2]
V roce 1171 dohodl Kijomori Taira sňatek své dcery Tokuko (平 徳子, 1155─1214) s císařem Takakurou. Jejich první syn princ Tokohito (言仁親王, budoucí císař Antoku) se narodil v roce 1178.[2] Následujícího roku provedl Kijomori státní převrat, jímž svoje soupeře donutil, aby se vzdali všech svých vládních pozic, a vzápětí je poslal do vyhnanství. Uvolněná místa poté obsadil svými příbuznými a spojenci a na bývalého císaře Go-Širakawu uvalil přísné domácí vězení. Konečně roku 1180 přinutil císaře Takakuru k abdikaci a na trůn dosadil svého vnuka Tokohita.[2]
S růstem moci a bohatství rodu Taira a novým monopolem Kijomoriho Tairy na neomezenou úřední moc se řada jeho spojenců, většina provinčních samurajů, a dokonce i členové jeho vlastního klanu obrátili proti němu. Bratr císaře Takakury princ Močihito vyzval Kijomoriho staré soupeře z rodu Minamoto, aby proti Tairům povstali. To byl impuls k vypuknutí Genpeiské války v červnu 1180. Kijomori Taira 20. března následujícího roku zemřel a zanechal svého syna Munemoriho, aby byl jako hlava rodu Taira svědkem, jak rod Minamoto v roce 1185 porazil a zničil jeho rod.[2]
V Příběhu rodu Taira se píše, že když Kijomori Taira umíral, měl tak vysokou horečku, že každého, kdo se k němu pokusil přiblížit, jeho žár popálil.[4]
Rodina
editovat- Otec: Tadamori Taira (1096─1153)
- Matka: Njogo Gion (?─1147)
- Manželky a konkubíny:
Kijomori Taira měl 5 manželek a konkubín, s nimiž zplodil asi 16 dětí, z čehož bylo nejméně 5 synů + 2 adoptivní.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Kugjó je obecný název pro velmi malou skupinu nejmocnějších mužů spojených se dvorem japonského císaře v době před nástupem období Meidži. Všeobecně zahrnovala tato elitní skupina v té době pouze tři až čtyři muže. Byli to dědiční dvořané, jejichž zkušenosti a zázemí je mohly dovést na vrchol jejich životní kariéry.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Taira no Kiyomori na anglické Wikipedii.
- ↑ Nihon dai hyakka zensho 2001. Shohan. vyd. Tōkyō: Shōgakkan, 小学館, 1984–1989. Dostupné online. ISBN 4-09-526001-7. OCLC 14970117 S. 平清盛.
- ↑ a b c d e f SANSOM, George. A History of Japan to 1334. [s.l.]: Stanford University Press, 1958. ISBN 0804705232.
- ↑ SATO, Hiroaki. Legends of the Samurai. [s.l.]: Overlook Duckworth, 1995. ISBN 9781590207307. S. 111.
- ↑ The Tales of the Heike. Překlad Burton Watson. [s.l.]: Columbia University Press, 2006. ISBN 9780231138031. S. 66.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kijomori Taira na Wikimedia Commons
