Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána a Ladislava, či jen Záhřebská katedrála (chorvatsky Katedrala Uznesenja blažene Djevice Marije i svetih Stjepana i Ladislava nebo zkráceně Zagrebačka katedrala) je hlavní římskokatolická katedrála záhřebské arcidiecéze v chorvatském Záhřebu a největší záhřebská kulturně-historická památka. Věže katedrály jsou nejvyšší stavbou v Chorvatsku.
| Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava | |
|---|---|
 Záhřebská katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava a Arcibiskupský palác | |
| Místo | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Souřadnice | 45°48′52″ s. š., 15°58′47″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Hermann Bollé |
| Stavební sloh | gotická architektura a novogotika |
| Výstavba | 1093 |
| Další informace | |
| Adresa | Záhřeb, Chorvatsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny katedrály
editovat
Záhřeb měl k dispozici nejprve malý kostel, vybudovaný mezi 9. a 11. stoletím. Záhřebské biskupství založil uherský král Ladislav I. Svatý v roce 1093, společně se založením města Záhřebu.
Záhřebská katedrála byla postavena v románsko-gotickém stylu. V roce 1242 byla zničena při tatarském vpádu do Uher. Již ve 13. století ji obnovil biskup Timoteus v gotickém stylu. V 16. století byla katedrála obklopena věžemi a hradbami. Mezi lety 1633–1641 dostala renesanční věž. Několikrát katedrálu postihly požáry, ale největší ránou bylo v zemětřesení v roce 1880. Po otřesech byla katedrála opětovně obnovena. Slavnostní dokončení nové katedrály spatřil Záhřeb v roce 1902.[1]
Levá věž prochází od roku 1990 rekonstrukcí[2], v srpnu 2020 stále není dokončena.[3] Staré hodiny byly odstraněny a nahrazeny novými s průměrem 3,2 m o hmotnosti 600 kilogramů.[zdroj?] Na stavbu těchto hodin bylo použito 8 tun bronzu a mosazi.[zdroj?]
V červnu 2011 navštívil papež Benedikt XVI. katedrálu a pomodlil se u hrobky Alojzije Stepinace (1898–1960), záhřebského arcibiskupa a kardinála, který byl v roce 1998 blahoslaven.
22. března 2020 byla katedrála poškozena při zemětřesení.[4]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Záhrebská katedrála na slovenské Wikipedii.
- ↑ Článek na portálu záhřebského arcibiskupství (chorvatsky)
- ↑ Článek na stránkách záhřebského turistického portálu (chorvatsky)
- ↑ ECHO24. České nano slaví úspěch. Nanonátěr chrání katedrálu v Záhřebu - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Chorvatsko zasáhlo silné zemětřesení, způsobilo škody a vyvolalo paniku. iDNES.cz [online]. 2020-03-22 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava na Wikimedia Commons
