Kassandra

Kassandra (starořecky Κασσάνδρα, latinsky Cassandra) je v řecké mytologii dcera trojského krále Priama a jeho manželky Hekabé. Byla proslulou věštkyní.

Kassandra
Narození	Trója
Úmrtí	Mykény
Partner(ka)	Agamemnón Koroibos Othryoneus
Děti	Teledamus Pelops
Rodiče	Priamos a Hekabé
Příbuzní	Polyxené, Hektór, Helenos a Paris (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Socha Kassandry v kolonádě Květné zahrady v Kroměříži

Legenda

Aiás znásilňující Kassandru

Kassandra byla tak krásná, že se do ní zamiloval sám bůh Apollón, nejkrásnější z bohů. Slíbila mu svou lásku, když jí dá věšteckého ducha. Apollón to udělal, avšak ona ho najednou odmítla milovat. Dary od bohů se nevracejí, takže schopnost předpovídat jí zůstala, ale Apollón ji potrestal tím, že nikdo nikdy nebude jejím věštbám věřit. A tak tomu napříště vždycky bylo – Kassandra předpověděla, nikdo jí nevěřil, každá věštba se však beze zbytku potvrdila.

Poprvé se stalo, že její matka měla sen o hořící pochodni a Kassandra předpověděla, že její očekávaný syn bude příčinou záhuby Tróje. Radila, ať dítě hned po narození zahubí a tím ušetří bohaté trojské království od zkázy. Nikdo jí neuvěřil.

Novorozeného syna Parida nechali nicméně na králův rozkaz pohodit v lese, na svazích hory Ídy, on však přežil díky medvědici, která ho odkojila a nymfě Oinóné a pastýři Ageláovi, kteří se o něj postarali a vychovali ho. Když Paris dospěl, vrátil se do paláce, poté rozsoudil spor o nejkrásnější bohyni a za odměnu dostal krásnou Helenu; nato její manžel, spartský král Meneláos s celou armádou bojovníků a lodí připluli, obléhali a v desátém roce války dobyli a vyplenili Tróju.

Další Kassandřina nevyslyšená věštba bylo varování Trójanů před dřevěným trojským koněm, nepovedlo se jí však zabránit tomu, aby zvědaví Trójané vtáhli koně dovnitř městských bran. Z koně v noci vyskákali ukrytí Řekové, otevřeli brány dalším vojskům a do rána bylo město zničeno.

Když už Trója hořela, ukryla se Kassandra v chrámě bohyně Pallas Athény. Tam se jí však zmocnil achajský bojovník Aiás zvaný „malý“ a zneuctil ji. Za to ho ztrestala bohyně smrtí v moři.

Kassandra při dělení kořisti připadla jako otrokyně veliteli řeckých vojsk Agamemnonovi, který ji vzal s sebou do Mykén (prý i s dvojčaty Téledamem a Pelopem, které mu porodila). Hned po vstupu do paláce na slavnostní hostinu byla zákeřně zavražděna hned po Agamemnonovi. Někde se tvrdí, že zemřela rukou zrádného králova bratrance Aigistha, jiní říkají, že to byla ruka Klytaimnéstry, královy manželky. K těmto vraždám nemuselo dojít, kdyby Kassandřina varovná slova před vstupem do paláce byla vyslyšena. Jako tolikrát předtím ani tentokrát jejím slovům nikdo nevěřil.

Ohlas v umění

Kassandřiny osudy líčí zejména

• Homér v dílech Ílias i Odysseia
• Aischylos v trilogii Oresteia (458 př. n. l.)
• Eurípidés v tragédii Trójanky (415 př. n. l.)
• Hector Berlioz v opeře Les Troyens (Trójané, napsaná v letech 1856–1858)
• Christa Wolfová v próze Kassandra (1983)
• Taylor Swift v písni Kassandra z alba the Tortured Poets Department (2024)

V roce 1982 nahrála skupina ABBA píseň Cassandra. Píseň popisuje poslední okamžiky před Kassandřiným odjezdem z Tróje.

Literatura

• Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda). 
• Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Deus, Praha 2013, ISBN 978-80-87408-26-1
• Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7

Související články

• Sibyla

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kassandra na Wikimedia Commons

Autoritní data	CANTIC: 981058620063006706 GND: 118560484 LCCN: no2014085064 NLI: 987007593126305171 PLWABN: 9810600130805606 SUDOC: 027643530 VIAF: 74644776, 132151776767918011091, 191556470 WorldCat Entities: E39PCjHmkwfmFWjT6X3pQyxDmd