Karol Wild (1824–1885)
Karol Kazimierz Wild (26. dubna 1824 – 6. března 1885 Lvov)[1] byl polský knihkupec, nakladatel, politický aktivista.
| Karol Wild | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1869 – 1870 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1869 – 1870 | |
| Narození | 26. dubna 1824 Lvov |
| Úmrtí | 6. března 1885 (ve věku 60 let) Lvov |
| Místo pohřbení | Lvov |
| Choť | Leonia Wild |
| Rodiče | Karol Wild |
| Děti | dcera, tři synové[1] |
| Profese | vydavatel a politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatNarodil se v roce 1824.[2] Byl synem Karola, který v roce 1796 založil ve Lvově knihkupectví.[3][4] V činnosti svého otce pokračoval od roku 1849 po dobu 30 let.[3] Stal se knihkupcem a nakladatelem.[5] Provozoval knihkupectví v Dominikańské ulici ve Lvově.[6] a na Haličské ulici.[7] Vydával vědecké a literární publikace. Vydával také časopis „Dziennik Literacki“.[5] Spolupracoval s Karolem Pollakem ze Sanoku, především v oblasti vydávání školních učebnic.[8][9] Své publikace představil na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873.[10] Svou činnost vykonával nezištně a nepočítal se ziskem.[5] V důsledku toho v roce 1879 přišel o své jmění a zavřel knihkupectví[5][3] („Gazeta Lwowska“ ze 7. března 1885 ho popisuje spíše jako amatéra a mecenáše literatury než jako obchodníka s tvrdou a obětavou prací).[3] V roce 1882 převzalo knihkupectví Karola Wilda nakladatelství Gubrynowicz a Schmidt (vedené Władysławem Gubrynowiczem, který se vyučil u K. Wilda, a Władysławem Schmidtem). Byl považován za jednoho z nejvýznamnějších lvovských občanů.[3] Přispěl k rozvoji intelektuálního života v Haliči v době rakouského záboru.[3][5]
Byl také politickým aktivistou ve Lvově.[11] Působil jako radní lvovské městské rady. Za své zásluhy byl v roce 1870 jmenován poslancem třetího funkčního období rakouské říšské rady ve Vídni.[3][1]
Zemřel 6. března 1885 ve Lvově ve věku 61 let.[3][5] Byl pohřben ve Lvově; jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho obyvatel města i návštěvníků a nad jeho hrobem promluvili Władysław Gubrynowicz a Władysław Bełza. Lvovští knihkupci se solidárně rozhodli zavřít svá knihkupectví na dobu pohřbu Karola Wilda a rozhodli se také vydat jeho životopis a financovat jeho náhrobek. Byl pohřben na Lyčakivském hřbitově ve Lvově.
Jeho osudy popsal Zbigniew Sudolski v knize Walka z życiem. korespondencja lwowskiej rodziny Wildów, která vyšla v roce 2001.
Soukromý život
editovatPřibližně od roku 1850 byl ženatý s Leonií rozenou Maciejowskou (1834-1878), dcerou lvovského lékaře Felixe Maciejowského, klavíristy a bojovníka za nezávislost během lednového povstání. Do roku 1863 se jim narodilo pět dětí (čtyři synové, včetně Karola, který zemřel v roce 1897 ve věku 43 let, a dcery Eugenie, narozené v roce 1853). O výchovu dětí Karola a Leonie Wildových se starala Zofia Romanowiczówna.[12]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Wild na polské Wikipedii.
- ↑ a b c Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2021-11-03]. Heslo Wild, Karol. Dostupné online. (německy)
- ↑ Słynni Lwowiacy. www.lwow.com.pl [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Kronika. † Karol Wild. Gazeta Lwowska.. 1885-03-07, roč. 1885, čís. 54, s. 4. Dostupné online [cit. 2021-10-15]. (polsky)
- ↑ BRZEZICKI, Marian. Lwowscy księgarze. S. 43–44. Biuletyn / Koło Lwowian - Digital Library KUL [online]. dlibra.kul.pl, 1984 [cit. 2021-10-15]. S. 43–44. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Wiadomości bieżące zagraniczne. Karol Wild. Gazeta Warszawska (1774) [online]. 1885-2-27 [cit. 2021-10-15]. Čís. 55. Dostupné online.
- ↑ Katalog książek do pożyczania z czytelni Karola Wilda we Lwowie w Rynku, na rogu ulicy Dominikańskiej. Oddział 1, Książki polskie - Śląska Biblioteka Cyfrowa. www.sbc.org.pl [online]. 1870 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Katalog książek do wypożyczania z czytelni Karola Wilda we Lwowie ulica Halicka liczba 21. Oddział 1, Książki polskie : dodatek obejmujący dzieła w latach 1871-1876 do czytelni wcielone - Biblioteka UMCS. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (polsky)
- ↑ OPAS, Tomasz, Rynek lokalny. W czasach zaborów i niewoli, w: Sanok. Dzieje miasta, Praca zbiorowa pod redakcją Feliksa Kiryka, Kraków 1995, s. 320.
- ↑ ZIELECKI,Alojzy. Społeczeństwo Sanoka u progu XX wieku. W epoce autonomii galicyjskiej, w: Sanok. Dzieje miasta, Praca zbiorowa pod redakcją Feliksa Kiryka, Kraków 1995, s. 450.
- ↑ GILLER, Agaton. Polska na Wystawie Powszechnej w Wiedniu 1873 r. : listy Agatona Gillera. T. 1-2. - Podkrapacka Digital Library. S. 73. www.pbc.rzeszow.pl [online]. 1873 [cit. 2021-10-15]. S. 73. Dostupné online.
- ↑ RUDYŃSKI, Adolf. Kronika. Komitet przedwyborczy. [s.l.]: Gazeta Lwowska, 21. leden 1871. Dostupné online. S. 2. Nr 17.
- ↑ Zofia Romanowiczówna. www.ipsb.nina.gov.pl [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (polsky)
