Karl Johann Zaitsek von Egbell
Karl Johann Zaitsek von Egbell (německy Carl Johann Zaitsek Edler von Egbell) (24. května 1838 Baskó – 8. září 1895 Opatija) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako dobrovolník od roku 1855, později se uplatnil jako velitel jezdectva a zúčastnil se několika válečných tažení. V roce 1894 dosáhl hodnosti polního podmaršála a před svým předčasným úmrtím zastával funkci velitele jezdecké divize v Krakově (1894–1895).
| Karl Johann Zaitsek von Egbell | |
|---|---|
 Erb rodu Zaitseků | |
| Velitel jezdecké divize v Krakově | |
| Ve funkci: 1894 – 1895 | |
| Předchůdce | Gustav von Wersebe |
| Nástupce | Alois Paar |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | polní podmaršál (1894), generálmajor (1888) |
| Narození | 24. května 1838 Baskó |
| Úmrtí | 7. září 1895 (ve věku 57 let) Opatija |
| Rodiče | Karl Zaitsek von Egbell |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | Řád sv. Anny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatPocházel z rodiny moravského původu, jeho děd Martin Zajíček (1770–1842) přesídlil jako vysoký úředník ve správě císařských statků do Vídně. Narodil se jako jediný syn polního podmaršála Karla Zaitseka (1810–1886) a do armády vstoupil jako dobrovolník v roce 1855. Začínal v Pardubicích u 9. husarského pluku, jehož velitelem byl tehdy otec.[1] V rámci rakouského kontingentu se v roce 1864 zúčastnil dánsko-německé války a v roce 1866 spolu s otcem bojoval v prusko-rakouské válce. Téhož roku byl povýšen na rytmistra[2] a u 9. husarského pluku setrval až do roku 1872. Poté si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) a v hodnosti majora (1877) byl přeložen k 11. husarskému pluku v Győru,[3] kde byl v roce 1881 povýšen na podplukovníka. V roce 1883 získal hodnost plukovníka[4] a v letech 1883–1888 byl velitelem 14. husarského pluku v Košicích.[5]
K datu 1. listopadu 1888 byl povýšen do hodnosti generálmajora[6] a stal se velitelem 7. jezdecké brigády v Temešváru,[7] v roce 1893 byl přeložen jako velitel 21. jezdecké brigády do Lvova.[8][9] Dne 1. května 1894 získal hodnost polního podmaršála[10] a byl jmenován velitelem jezdecké divize v Krakově. Zde však setrval jen necelý rok a k datu 1. března 1895 byl ze zdravotních důvodů odeslán na dovolenou.[11] Zemřel náhle o půl roku později při ozdravném pobytu v Opatii.
Po nobilitaci svého otce užíval od roku 1860 šlechtický titul s predikátem Edler von Egbell.[12] Během služby v armádě získal Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací a ruský Řád sv. Anny II. třídy.[13]
V roce 1867 se oženil s hraběnkou Luisou Spangenovou von Uyternesse (1846–1911),[14] dcerou hraběte Filipa Spangena (1810–1886), majitele zámku Enzersdorf im Thale v Dolním Rakousku, kde se také konala svatba.[15] Manželství zůstalo bez potomstva.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 484 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 449 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 425, 483 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 134 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 39 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 126 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 107 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 230 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 115 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 126 dostupné online
- ↑ Služební postup Karla Johanna Zaitseka in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 208 dostupné online
- ↑ Nobilitační diplom Karla Zaitseka na webu Rakouského státního archivu dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 232 dostupné online
- ↑ Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter 1870; Brno, 1870; s. 471 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 1076 dostupné online
Literatura
editovat- KRÁTKÝ, Jaroslav: Zaitsek von Egbell - c. k. důstojník 1824–1918; Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2023 (disertační práce), 239 s. (kapitola Carl Johann Zaitsek von Egbell, s. 86–100) dostupné online
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 476–478 (heslo Zaitsek z Egbellu) ISBN 978-80-905324-0-3
