Karel Zapletal
Karel Zapletal (3. listopadu 1840 Radvanice[1] – 30. června 1894 Radvanice[2][3]) byl rakouský politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.
| Karel Zapletal | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1884 – 1894 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Moravská národní str. (staročeši) |
| Narození | 3. listopadu 1840 Radvanice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. června 1894 (ve věku 53 let) Radvanice  Rakousko-Uhersko |
| Příbuzní | Jan Zapletal (???) František Zapletal z Luběnova (???) |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatNarodil se v Radvanicích, kde byl jeho otec panským úředníkem a později majitelem svobodného dvora. Karel vystudoval reálnou školu v Kroměříži a Olomouci. Privátně pak studoval zemědělství a chemii. Nastoupil do armády, ale roku 1864 musel ze služby odejít kvůli nemoci otce, za kterého musel převzít vedení dvora a vápenky. Armádu ale trvale neopustil. Od roku 1869 byl důstojníkem zeměbrany, roku 1876 byl povýšen na nadporučíka a roku 1883 na hejtmana u 11. zeměbraneckého dělostřeleckého batalionu. Byl i veřejně a politicky činný. Od roku 1866 působil jako starosta Radvanic. V této funkci se připomíná ještě v polovině 80. let a zhruba po stejnou dobu byl rovněž i členem okresního silničního výboru. V letech 1870–1877 byl členem okresní školní rady. Roku 1880 se stal předsedou správní rady akciového cukrovaru v Prosenicích, u jehož založení stál. Od roku 1878 byl členem správní rady Prvního moravského akciového pivovaru v Přerově. Byl též předsedou spolku vojenských veteránů v Prosenicích.[4] Jako vlivný obyvatel Radvanic prý prosadil, aby železniční stanice zřízená dodatečně na Severní dráze císaře Ferdinanda byla nazvána Radvanice, ačkoliv stála v Prosenicích.[5]
V 80. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1884 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Hranice, Libavá, Lipník, Dvorce. Mandát zde obhájil v zemských volbách v roce 1890. Poslancem byl až do své smrti roku 1894. Pak ho na sněmu nahradil Hynek Florýk.[6] V roce 1884 je označován za českého kandidáta (Moravská národní strana, staročeská).[7] Byl jedním z místopředsedů sněmovního klubu národních poslanců.[3]
Zemřel v červnu 1894 na svém statku v Radvanicích, po dlouhé a trapné nemoci.[3]
Jeho příbuzný, čtvrtláník z Radvanic, Jan Zapletal, byl během revolučního roku 1848 poslancem Říšského sněmu.[8] Bratr Jana Zapletala František Zapletal z Luběnova působil v 2. polovině 19. století jako vrchní státní návladní.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Osek nad Bečvou
- ↑ a b c Karel Zapletal. Moravská orlice. Červen 1894, roč. 32, čís. 148, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17. Archivováno 17. 8. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart. [s.l.]: C. Winkler, 1885. 84 s. Dostupné online. S. 82–83. (německy)
- ↑ Historie obce [online]. oseknadbecvou.cz [cit. 2016-08-27]. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Neue Freie Presse, 30. 6. 1884, s. 7.
- ↑ KALIŠ, Emil; KODL, Cyril. Dunaj: revue rakouských Čechoslováků - Svazek 4. [s.l.]: Vyd. Školský spolek "Komenský", 1927. Dostupné online. S. 127.
- ↑ Úmrtí. Opavský Týdenník. Únor 1884, roč. 15, čís. 16, s. 2. Dostupné online.