Karel Orleánský
Karel Orleánský (24. listopadu 1394, Paříž – 5. ledna 1465, Amboise) byl vévoda z Orléans, Valois, hrabě z Beaumont-sur-Oise a Blois, pán z Coucy a dědic z Asti.
Karel Orleánský | |
---|---|
vévoda z Orléans | |
Doba vlády | 1407–1465 |
Narození | 24. listopadu 1394 Paříž |
Úmrtí | 5. ledna 1465 Amboise |
Pohřben | Klášter celestýnů v Paříži |
Předchůdce | Ludvík I. |
Nástupce | Ludvík II. |
Manželky | Izabela z Valois Bona z Armagnacu Marie Klevská |
Potomci | Johana z Valois Marie Orleánská Ludvík XII. Anna Orleánská |
Dynastie | Valois |
Otec | Ludvík z Valois |
Matka | Valentina Visconti |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se 24. listopadu 1394 v Paříži jako syn Ludvíka, vévody z Orléans a Valentiny Visconti. Poté, co byl zavražděn jeho otec, se ve věku 13 let stal jeho nástupcem a vévodou. Zločin spáchaný na jeho otci nikdy nebyl potrestán a Karel musel přihlížet žalu své matky, která za krátkou dobu podlehla nemoci. Karel a jeho bratři přísahali pomstít svého otce.
V prvních letech své vlády byl silně ovlivňován svých tchánem Bernardem VII. z Armagnacu. Po válce s Anglickým královstvím která byla obnovena roku 1415, byl jedním ze šlechticů, kteří se dne 25. října 1415 zúčastnili Bitvy u Azincourtu. Po boji byl nalezen nezraněn, ale uvězněn pod hromadou mrtvol neschopný vstát kvůli těžkému brnění. Byl zajat Angličany a strávil následujících čtyřiadvacet let ve vězení. Byl přesouván z hradu na hrad včetně hradu Pontefractu, kde byl uvězněn a kde zemřel anglický král Richard II. Podmínky jeho vězení nebyly přísné; bylo mu dovoleno žít tak, jak žil předtím. Nemohl být propuštěn např. způsobem výměny z důvodu příkazu krále Jindřicha V. Plantageneta; Karel byl rozenou hlavou Armagnacu a jeden z následníků francouzského trůnu a proto bylo pro krále důležité, aby se nevrátil zpět do Francie.
Během svého věznění psal poezii a jedno z jeho děl je např. En la forêt de longue attente.
Propuštěn byl roku 1440 a to díky snaze jeho bývalých nepřátel Filipa III. Dobrého a Isabely Portugalské. Filip před jeho propuštěním vznesl podmínku, že jeho otec nebude pomstěn a to Karel přijal. Zemřel 5. ledna 1465 v Amboise.
Karel Orleánský byl také proslulým mecenášem. Mezi jeho chráněnce patřil mj. proslulý básník François Villon.
Manželství a děti
editovatKarel se oženil třikrát. Jeho první manželkou byla Izabela z Valois, dcera krále Karla VI. Francouzského a vdova po anglickém králi Richardu II. Oženil se s ní roku 1406 v Compiègne. Izabela zemřela při porodu. Jejich dcera Johana se vdala za vévodu Jana II. z Alençonu.
Podruhé se oženil s Bonou z Armagnacu, dcerou hraběte Bernarda VII. z Armagnacu. Zemřela dříve než se vrátil ze zajetí.
Poté, co se roku 1440 vrátil do Francie, se oženil s Marií Klevskou, s dcerou Adolfa Klevského. Spolu měli tři děti:
- Marie Orleánská (1457–1493), sňatek s Janem z Foix, vikomtem z Narbonne
- Ludvík XII. (1462–1515)
- Anna Orleánská (1464–1491), abatyše z Fontevraultu
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles, Duke of Orléans na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Orleánský na Wikimedia Commons