Karel Lavička

popravený člen protinacistického odboje

Karel Lavička (15. říjen 1909 Šindlovy Dvory8. říjen 1942 Mnichov) byl truhlář, sportovec, tramp, instruktor mládeže a člen komunistické strany. Popravený člen protinacistického odboje.

Karel Lavička
Narození15. října 1909
Šindlovy Dvory
Úmrtí8. října 1942 (ve věku 32 let)
Mnichov
Příčina úmrtípoprava stětím
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se v obci Šindlovy Dvory u Českých Budějovic 15. října 1909. Otec zedník, matka v domácnosti, pocházel ze šesti dětí. Obecnou školu vychodil v obci. Do měšťanky jezdil na kole do Nové ulice v Českých Budějovicích. Vyučil se truhlářem. Hodně sportoval, jezdil na kole, stal se členem komunistické mládeže a ve dvaceti jedna letech vstoupil do komunistické strany. Jako voják sloužil u cyklistického praporu.

V době hospodářské krize, ve třicátých letech dvacátého století, přišel o práci a více se věnoval politickým mítinkům a organizování protestů; při průvodu 1. května 1930 hovořil, společně se senátorem Bohumilem Kindlem, na manifestaci v Českých Budějovicích. Také byl účastníkem trampského hnutí a jako šerif Osady kamarádů pořádal potlachy na chatě pod Klukem. Trampové vedli pomyslnou válku s „mastňáky“ a hnutí bylo pronásledováno.[1]

Jako známá osobnost komunistického hnutí byl stále sledován a hledán.[2] I dům v Šindlových Dvorech byl často prohledáván četníky, kteří hledali tiskoviny a letáky. Postupně se stal tajemníkem komunistické strany a byl posílán nejen do míst po celém českobudějovickém kraji, ale i do jiných okresů, např. v polovině třicátých let působil v Hradci Králové.

Po okupaci Československa v roce 1939 se Karel Lavička stal instruktorem komunistického protinacistického odboje pro organizace na Českobudějovicku. Po zákazu a zrušení komunistické strany pracoval v ilegalitě, vytvářel tzv. trojice, které na sebe navazovaly a neznaly přesné kontakty na další členy odboje. Sám vytvořil trojku s Petrem Traplem z obce Lipí a Josefem Bícou. Rozdávali letáky, vybírali peníze pro rodiny zatčených. V roce 1941 byli gestapem v Českých Budějovicích zatčeni.[3]

Zatčení a smrt

editovat

Po výsleších na gestapu v Českých Budějovicích byl Karel Lavička a ostatní zatčení deportováni do Malé pevnosti Terezín a odtud do Bavorska do Mnichova. Karel Lavička nejdříve do věznice Kornelius a následně do věznice Stadelheim, kde potřebovali truhláře. Stadelheim patřila mezi nejtvrdší věznice v nacistické Říši.

 
Šindlovy Dvory, pomník Karla Lavičky s jeho fotografií

17. července 1942 proběhl ve věznici soud, který Karla Lavičku, Štěpána Keri, Karla Šatala a Josefa Cikánka odsoudil k trestu smrti.[4] Ostatní zatčení ze stejné skupiny byli odsouzeni k několika letům tvrdého žaláře. Žádost o milost pro Karla Lavičku byla 10. října 1942 zamítnuta. Karel Lavička byl v mnichovské věznici veden v knize odsouzenců pod číslem 58 a ve věznici Stadelheim popraven gilotinou 8. října 1942 v 17.55 hod. Ve vyhlášce o popravě bylo uvedeno, že Karel Lavička a Karel Šatal byli pro přípravu k velezradě odsouzeni k smrti, popraveni a odsouzeni k trvalé ztrátě občanských čestných práv.

V roce 2020 byl v Mnichově mimo věznici Stadelheim postaven pomník připomínající vězně popravené zde nacisty v letech 1934–1945.[5]

Připomínky

editovat

V sedmdesátých letech dvacátého století se několikrát konal sportovní memoriál pro mládež pojmenovaný po Karlu Lavičkovi se zahájením i ukončením v obci Šindlovy Dvory.[6] Memoriál organizovala základní organizace Svazarm Šindlovy Dvory a okresní rada masových branných sportů Svazarmu pod patronací Okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků a Místního národního výboru Litvínovice.

V Českých Budějovicích je v části Rožnov ulice Karla Lavičky.[7]

V Šindlových Dvorech byl postaven u hlavní silnice za návsí pomník z neopracovaného kamene s fotografií Karla Lavičky. Evidenční číslo VH: CZE3102-10994.[8]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. ŽÁK, Jaroslav. Nové pověsti české, aneb, Dobrodružství šesti trampů: epopej z válek trampsko-paďourských : druhý díl Bohatýrské trilogie. 1. vyd. Praha: Olympia, 1970. 288 s. 
  2. Bojovali, zvítězili: vzpomínky komunistů Jihočeského kraje. 1. vyd. České Budějovice: Krajské nakladatelství, 1961. 175 s. 
  3. CÍFKA, Stanislav. Karel Lavička. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1980. 81 s. 
  4. nsdoku münchen - nsdoku münchen. www.nsdoku.de [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  5. MUENCHEN.DE. Stadelheim: Die wichtigsten Infos zur JVA - muenchen.de. www.muenchen.de [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (německy) 
  6. J.E. Memoriál Karla Lavičky. Jihočeská pravda. 1977.10.07, roč. 23, čís. 237, s. 5. 
  7. KOVÁŘ, Daniel; KOBLASA, Pavel. Ulicemi města Českých Budějovic: Názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. 1. vyd. Rudolfov: Historicko–vlastivědný spolek v Českých Budějovicích v nakladatelství Jelmo, 1998. 
  8. Portál CEVH. evidencevh.army.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Nebe, 1998. 592 s. ISBN 80-238-3392-8. 
  • Cífka, Stanislav: Bohuslav Kindl. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1977. 98 s.

Externí odkazy

editovat