Karel Kozánek
Karel Kozánek (5. března 1858 Kroměříž[1] – 2. ledna 1941 Kyjov) byl advokát, činovník Sokola, hudební organizátor, přítel Antonína Dvořáka, klavírista, syn Jana Kozánka a dedeček chartisty a pozdějšího poslance za OH Petra Kozánka.
| Karel Kozánek | |
|---|---|
| Narození | 5. března 1858 nebo 5. března 1853 Kroměříž, Morava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. ledna 1941 Kyjov  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | hřbitov Kyjov |
| Národnost | Češi |
| Povolání | kulturní pracovník, sbormistr, hudebník, klavírista a hudební skladatel |
| Rodiče | Jan Kozánek |
| Příbuzní | Emil Kozánek bratr Petr Kozánek vnuk |
| Funkce | starosta (Kyjov; 1918–1919) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Dětství
editovatKarel Kozánek se narodil v rodině slezského advokáta a říšského poslance Jana Kozánka. Jejich kroměřížská vila, často označovaná za patricijský dům, byla centrem kulturních besed a politických debat. Jedním z hostů v jejich domě byl např. rodinný přítel Antonín Dvořák. Není bez zajímavosti, že v Kroměříži v době jeho mládí hostovalo Florentinské kvarteto: primário Jean Becker, Mazi, Chiostri, Spitzer-Hegyesi. Toto nedostižné kvarteto, především v interpretaci klasických mistrů, pozval do Kroměříže roku 1879 Rudolf Thurn-Taxis, který stál v čele Hlaholu, Moravana, byl přítelem Bedřicha Smetany a demokraticky smýšlející šlechtic. Tenkrát se Kozánek obrátil pod jménem houslového mága Jeana Beckera, primária kvarteta, na Antonína Dvořáka, aby pro kvarteto napsal skladbu ryze českou. Dvořák vyhověl a sepsal: kvartet Es dur op. 51.[2] Tedy díky Kozankovu malému "podvodu", který ve srovnání s obhajobou naprosto falešných rukopisů je spíše k pousmání má česká hudba jeden ze svých největších klenotů. Roku 1880 se kvarteto postupně rozpadlo. Jean Becker se vrátil do rodného Manheimu.
Studia
editovat- 1874–1880: Slovanské gymnázium v Olomouci. Jeho osudem se stali spolužáci Severin Joklík a Josef Klvaňa.
- 1880–1885: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Činnost
editovatV roce 1887 se přestěhoval z Kroměříže do Kyjova, kde se zapojil do skupiny kolem Čtenářského spolku, založeného v Kyjově roku 1864, a působil v něm po boku svého spolužáka ze Slovanského gymnázia v Olomouci, kterým byl moravský vlastenec MUDr. Severin Joklík, jenž působil na pozici městského radního. Tuto dvojici českých vlastenců a národních buditelů doplňoval Dr. Josef Galusek na postu starosty města. Vzkřísili skomírající činnost spolku Sokol, který byl založen v Kyjově roku 1871. Všechny tři osobnosti byly velmi silně národně založeny a městu se přezdívalo „Malé Srbsko“. Dr. Joklík v aféře s ruskými letáky v roce 1914 patřil mezi jedny z perzekvovaných, v roce 1915 zemřel po dlouhém psychickém vypětí, když si ve své ordinaci vrazil skalpel do srdce.[3]
Roku 1888 byl předsedou jednoty Sokola zvolen Karel Kozánek, funkci vykonával až do roku 1928, tedy přesně čtyřicet let, náčelníkem byl jeho přítel ze studií v Praze Dr. Severin Joklík. Po Kozánkově předsednictví se stal předsedou Matěj Urban, který byl za heydrichiády popraven nacisty. Během své dlouholeté činnosti uspořádal v Kyjově celou řadu oslav, podniků, nejvýznamnější je z roku 1921, kdy bylo padesáté výročí založení a župních cvičení se zúčastnily soubory z Francie, Jugoslávie a Spojených států. Slavnosti doplňovala velká národopisná výstava, divadelní představení Mrštíkovy Maryši, Jízda králů. Byla vzorem pro další velké národopisné podniky, a poté se v Kyjově konaly tradičně „Slovácké roky“, které se udržely dodnes. Za národopis pravděpodobně Kyjov vděčí svému gymnáziu a jejímu profesorskému sboru.
Když bylo v roce 1889 v Kyjově otevřeno klasické obecní gymnázium, prvním ředitelem se stal Kozánkův přítel a bývalý spolužák profesor Josef Klvaňa, kterého se Kozánkovi podařilo do Kyjova přivést z Uherského Hradiště, a Klvaňovo jméno dodnes kyjovské gymnázium nese. Kozánek svými intervencemi dosáhl, že gymnázium se stalo prvním reálným státním gymnáziem v kraji. Národopisec, etnograf a v neposlední řadě vědec Josef Klvaňa, tvůrce první geologické mapy Moravy a Slezska a později Království českého, doplnil kulturní život Kyjova velmi významně o svůj evropský přehled. Byl spoluiniciátorem cesty Augusta Rodina na Moravu roku 1902, a Rodinovy cesty do nedaleké Hroznové Lhoty, kde měl ateliér Joža Úprka. Doprovod tvořil malíř Alfons Mucha, sochař Josef Mařatka a další. Auguste Rodin byl cestou nadšen a prohlásil tento kraj za helénské Řecko- Helladu.[4]
Roku 1926 Karel Kozánek iniciativně nechal zbudovat novou sokolovnu, s kinem a hřištěm.
Hudební aktivity
editovatKozánek byl hudebně spjat s osobou Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka. Byl vynikajícím klavíristou. Jeho hudební znalosti se promítaly i do členství ve spolcích jako Moravan, Občanská beseda. Harmonizoval moravské lidové písně.[5]
Moravský pakt 1905
editovatByl jedním z poradců spolutvůrců Moravského paktu.
Úmrtí
editovat2. ledna 1941 zemřel v Kyjově jako významný člen místní politiky a kultury, advokát a hudebník. Pohřben byl na kyjovském hřbitově u kaple sv. Josefa v rodinné hrobce, později při rušení hřbitova přenesené na nové městské pohřebiště v Kyjově-Nětčicích.
Významný je jeho přínos pro československý Sokol. Vzhledem k perzekucím, které v Kyjově vypukly během první světové války, je pravděpodobné, že byl členem protirakouské Maffie.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ [1]
- ↑ Budínský, Jaroslav: Morava za války, kap. Persekuce moravského lidu, Moravský legionář v Brně, 1936, s. 75
- ↑ http://www.moravskeslovacko.cz/aktuality Archivováno 5. 1. 2009 na Wayback Machine. Auguste Rodin a moravská Hellada
- ↑ Archivovaná kopie. www.divadloschod.cz [online]. [cit. 2008-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-29.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Kozánek na Wikimedia Commons - Jan Kozánek v katalogu Vědecké knihovny v Olomouci
- Karel Kozánek na sokol.cz
- Karel Kozánek Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. v encyklopedii Hudba v moravských spolcích do roku 1918
- Karel Kozánek Archivováno 29. 1. 2012 na Wayback Machine. ve Slovníku osobností východní Moravy
- Historie Slováckého roku v Kyjově
