Karel Hladeček
Karel Hladeček (13. března 1908 Most – 19. září 1944 Mnichov, věznice Stadelheim) byl český ekonom, pedagog a účastník protifašistického odboje během druhé světové války.
| Ing. Karel Hladeček | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. března 1908 Most |
| Úmrtí | 19. září 1944 (ve věku 36 let) Mnichov, věznice Stadelheim |
| Příčina úmrtí | poprava |
| Místo pohřbení | hřbitov Perlacher Forst, Mnichov |
| Povolání | učitel |
| Ocenění | Československý válečný kříž 1939 (1946) |
| Choť | Jarmila Weigertová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V domácím protinacistickém odboji byl činný v období 1. prosince 1939 až 13. října 1942[1] ve skupinách Informační služba národního odboje (ISNO), Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) a v Petičním výboru Věrni zůstaneme[2] (PVVZ).
Život
editovatKarel Hladeček pocházel z Mostu.[3] Po dokončení základního studia nastoupil na Obchodní akademii v Teplicích-Šanově, kde složil maturitní zkoušku 20. června 1927.[4] Poté přešel do Prahy na Vysokou školu obchodní, která v té době spadala pod ČVUT[5] v Praze. Zde studoval v letech 1928 až 1932.[6] Státní zkoušky složil v roce 1932.[7]
V říjnu 1932[3] zahájil Karel Hladeček dráhu profesora na Obchodní akademii v Kolíně. V roce 1934 se oženil s Jarmilou Weigertovou.[3] Kromě pedagogické činnosti publikoval odborné články ekonomického zaměření (periodikum Nová svoboda[8][9]) a působil v Dělnické akademii (např. účinkoval v rozhlasovém cyklu Dělnický rozhlas[10][11]).
Odbojovou činnost Hladeček soustředil především na dodávání zpráv z Kolínska.[12] Přímo v Kolíně vedl pobočku PVVZ.[12] Tato činnost byla prozrazena vlivem zrady konfidenta na pražském ústředí ÚVOD.[13] Karel Hladeček byl v roce 1942 zatčen a vězněn v Kolíně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, na Pankráci, v Terezíně, Norimberku, Mnichově.[2] V roce 1944 byl popraven.[1]
V roce 1946 byl Karel Hladeček oceněn Československým válečným křížem 1939 In memoriam.
Karel Hladeček v odboji spolupracoval mj. s prof. Volfgangem Jankovcem, nebo JUDr. Karlem Bondym,[12] kteří byli aktivní v Praze. Hladečkovy kolínské kolegy představoval např. Josef Doskočil a Alfons Remunda.[12] Václav Běhounek[12] zastával roli zprostředkovatele zpráv mezi Kolínem a Prahou.
Kámen zmizelého nesoucí jméno inženýra Hladečka byl položen 17. září 2021 v Kolíně v ulici Pražská.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Osvědčení dle zákona č. 255/1946 Sb. (Vojenský historický archiv)
- ↑ a b Osobní spis účastníka národního boje za osvobození, vytvořený před vydáním Osvědčení dle zákona č. 255/1946 Sb. (Vojenský historický archiv)
- ↑ a b c Osobní výkaz (Státní okresní archiv v Kolíně)
- ↑ Nacionále řádného posluchače vysoké školy obchodní v Praze k semestru léto 1928/29, dokument č. 176 (archiv ČVUT)
- ↑ https://www.cvut.cz/historie, období 1920–1939
- ↑ Nacionále řádného posluchače vysoké školy obchodní v Praze k semestrům léto 1928 až zima 1932 (archiv ČVUT)
- ↑ Archivní zápis o vykonané státní zkoušce č. 2426 a 2439 (archiv ČVUT)
- ↑ Nová svoboda: pokrokový týdeník. Praha: Otakar Janáček, 17.04.1936, 13(15). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:89a92530-812b-11e7-921c-5ef3fc9ae867, S. 173
- ↑ Nová svoboda: pokrokový týdeník. Praha: Otakar Janáček, 25.03.1938, 15(12). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:65404890-cae6-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f S. 136-139
- ↑ Dělnická rovnost: deník Komunistické strany Československa (sekce III. internacionály). Praha: Viktor Štern, 14.09.1932, 4(216). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:7844e590-3a1a-11e5-b57a-005056825209 Viz program rozhlasu.
- ↑ Dělnická rovnost: deník Komunistické strany Československa (sekce III. internacionály). Praha: Viktor Štern, 28.12.1932, 4(304). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:3438c860-3a1c-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f Viz program rozhlasu.
- ↑ a b c d e JELÍNEK, Zdeněk. Vzpomínky na okupaci: Kolín a Kolíňané v době nacistické okupace, protinacistické rezistence a boje za národní svobodu v letech 1939–1945. Díl 1. Kolín: OV ČSPB, 1986.
- ↑ SPB Kolín. Kolínsko v boji proti okupantům: „Petiční výbor Věrni zůstaneme“. Kupředu: Orgán OV KSČ a ONV v Kolíně. Kolín, 1965, 13
Literatura
editovat- JELÍNEK, Zdeněk. Vzpomínky na okupaci: Kolín a Kolíňané v době nacistické okupace, protinacistické rezistence a boje za národní svobodu v letech 1939–1945. Díl 1. Kolín: OV ČSPB, 1986. S. 206, 213, 214.
- Padesát let obchodního školství v Kolíně: Sborník obchodního školství v Kolíně 1897–1912–1947. V Kolíně: Výbor pro oslavy obchodního školství, 1947. S. 41.
- GEBHART, Jan, Jaroslav KOUTEK a Jan KUKLÍK. Na frontách tajné války: kapitoly z boje československého zpravodajství proti nacismu v letech 1938–1941 [online]. Praha: Panorama, 1989 [cit. 2019-04-14]. Stopy, fakta, svědectví. S. 193, 258.