Karel Ferdinand z Kuefsteinu
Karel Ferdinand František hrabě z Kuefsteinu(německy Karl Ferdinand Franz Graf von Kuefstein, Freiherr auf Greillenstein, 31. července 1838, Viehofen, Dolní Rakousy – 1. února 1925, Greillenstein, Dolní Rakousy) byl rakouský šlechtic, rakousko-uherský politik, diplomat a velkostatkář. Od mládí byl jako majitel velkostatků v Dolních Rakousích dědičným členem panské sněmovny, souběžně působil v diplomacii a nakonec byl rakousko-uherským vyslancem ve Švýcarsku (1895–1902).[1][2] Proslul mimo jiné jako mecenáš umění a v roce 1918 získal Řád zlatého rouna.
| Karel hrabě z Kuefsteina | |
|---|---|
_crop.jpg) | |
| Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku | |
| Ve funkci: 1895 – 1902 | |
| Předchůdce | Alois Seiller |
| Nástupce | Karl Heidler |
| Narození | 31. července 1838 St. Pölten, Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. února 1925 (ve věku 86 let) Greillenstein, První Rakouská republika |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1870) Maria Magda Krüger (1842–1897) |
| Rodiče | František Serafín z Kuefsteinu a Guidobaldina z Paaru |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád Zlatého rouna (1918) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Kuefsteinů, narodil se jako starší syn diplomata Františka Serafína z Kuefsteinu (1794–1871), po matce Guidobaldině (1807–1874) byl potomkem rodu Paarů.
Studoval na akademii Theresianum a pak práva na univerzitě ve Vídni. Od roku 1860 působil v diplomatických službách, zastával nižší posty v Berlíně, Mnichově a Bruselu, v letech 1873–1881 byl velvyslaneckým radou v Paříži. Od roku 1881 byl s titulem vyslance a zplnomocněného ministra přidělen na ministerstvo zahraničí,[3] diplomatickou kariéru zakončil jako rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1895–1902). V této funkci byl vystaven tlaku v roce 1898, kdy byl viněn, že nedokázal zajistit bezpečnost císařovny Alžběty zavražděné v Ženevě, přestože ta cestovala vždy inkognito a odmítala policejní ochranu. Z diplomatických služeb odešel v roce 1902. V letech 1912–1925 byl předsedou Heraldické společnosti ve Vídni.
Tituly a ocenění
editovatKuefsteinové patřili k tzv. mediatizované šlechtě a v roce 1829 jim byl přiznán nárok na oslovení Jeho Osvícenost (Seine Erlaucht) spojeným s privilegiem užívat knížecí plášť v erbu.[4] Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1860 jmenován c. k. komořím[5] a po otci se v roce 1871 stal dědičným členem rakouské panské sněmovny. V roce 1891 obdržel titul c. k. tajného rady.[6] Během svého působení v diplomacii získal několik vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí, mimo jiné byl čestným rytířem Maltézského řádu.[7][8] Nejvyššího ocenění dosáhl v roce 1918 jako rytíř Řádu zlatého rouna.[9][10] Do zániku monarchie zastával také dědičný úřad nejvyššího komořího nad stříbry v Dolních a Horních Rakousích.
Rakousko-Uhersko
editovat
Řád železné koruny II. třídy (1879)
Řád železné koruny I. třídy (1895)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
velkokříž Leopoldova řádu (1903)
Řád zlatého rouna (1918)
Zahraničí
editovat
velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie)
velkokříž Řádu italské koruny (Itálie)
Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
důstojník Leopoldova řádu (Belgie)
Majetek a rodina
editovatJeho majetkem byl velkostatek Greillenstein v Dolních Rakousích, k němuž patřilo přibližně 1000 hektarů půdy.[11]
V roce 1870 se v Paříži oženil s Marií Magdou Krügerovou (1842–1897).[12] Měli spolu tři dcery, rodový majetek přešel na potomstvo Karlova mladšího bratra Františka (1841–1918).[13]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 396 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1883; Vídeň, 1882; díl I.; s. 1 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 46 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1865; s. 118 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1892; Vídeň, 1891; s. 184 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Ferdinanda Kuefsteina in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1902; Vídeň, 1902; s. 42 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 242 dostupné online
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 278
- ↑ Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna ve 20. století dostupné online
- ↑ Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 118–119 dostupné online
- ↑ Karl Ferdinand Kuefstein na webu geni.com dostupné online
- ↑ Rodina Kuefsteinů koncem 19. století in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1890; Gotha, 1890; s. 141 dostupné online
