Karel Hanl

český římskokatolický duchovní

František Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu (německy Karl Borromäus Hanl Freiherr von Kirchtreu; 4. září 1782, Krbice[1]7. října 1874,[2][3] Hradec Králové) byl český šlechtic, římskokatolický duchovní, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, asistent trůnu papežského, senior rakousko-uherských biskupů, guberniální rada a referent duchovních Království českého, c.k. tajný rada, člen Českého musea a 17. sídelní biskup královéhradecký v letech 18311875.

Jeho biskupská Milost
ThDr. Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu
17. královéhradecký biskup
portrét
portrét
CírkevŘímskokatolická
PředchůdceAlois Josef Krakovský z Kolovrat
NástupceJosef Jan Hais
ZnakZnak
Osobní údaje
Datum narození4. září 1782
Místo narozeníKrbice
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí7. října 1874 (ve věku 92 let) nebo 7. října 1875 (ve věku 93 let)
Místo úmrtíHradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHradec Králové
Národnostčeská
Vyznánířímskokatolické
PovoláníCírkevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
Alma materUniverzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Erbovní štít královéhradeckého biskupa Karla Boromejského Hanla z Kirchteru (18311874)

Rodák z Krbic na Chomutovsku vystudoval chomutovské gymnázium a dále filozofii a teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Na kněze byl vysvěcen 8. září 1805 v Litoměřicích. V letech 18131821 působil jako farář v Kralupech u Chomutova, Stráži nad Ohří, Březně u Chomutova a poté v Prunéřově. 28. srpna 1822 byl jmenován kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a roku 1826 guberniálním a konzistorním radou. Roku 1828 se stal děkanem u sv. Apolináře. 28. října 1831 byl jmenován biskupem v Hradci Králové, 24. února 1832 byl potvrzen, 6. května 1832 byl konsekrován a 10. června 1832 byl intronizován[2]. Jako hradecký biskup usiloval o zvýšení počtu far. Zabýval se hospodářstvím, uměním, charitou i politikou.

Pro zámek v Chrasti, který spadal do jeho panství, pořídil olejové portréty svých biskupských předchůdců. V roce 1834 v Chrasti založil školní knihovnu. Roku 1836 se stal c.k. tajným radou. Roku 1842 učinil štědrá darování pro své poddané (pro personál na dvorech, pro chudé učedníky a pro chudé studenty). V roce 1846 dal vysázet v Chrasti přes 1100 ovocných stromků. V roce 1845 vydal český nový kancionál. V roce 1850 zahájil v diecézi první duchovní cvičení pro kněze. Založil chlapecký seminář Borromeum, pro který v roce 1860 byla vystavěna rozsáhlá budova (dnešní biskupské gymnázium). V roce 1861 obdržel velkokříž řádu Františka Josefa.[4]

Roku 1864 konal v Hradci Královém diecézní synodu k 200. výročí založení královéhradeckého biskupství. K této příležitosti byla opravena královéhradecká katedrála, postaven hlavní oltář, zřízen bohatě zdobený biskupský trůn a kanovnické lavice. Biskup Hanl byl i literárně činný. Vydával v němčině teologické spisy, z nichž některé byly přeloženy do češtiny, např. „Skutečná oběť před Bohem“, česky zpracoval P. K. Müller (Jindřichův Hradec), a „Pastýřský listy“ (viz časopis Blahoslav, ročníky 1867–1868, 1872).

Dne 2. května 1872 byl nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem „von Kirchtreu“ (diplom 9. června 1872). Tento titul chtěl poté nechat přenést na svého synovce Karla (syna bratra Josefa), ale český místodržící Alexander svobodný pán Koller a ministr vnitra Josef Lasser von Zollheim tuto žádost nedoporučili a vyslovili se pro udělení pouhého prostého šlechtictví. Tak se také stalo a synovec Karel byl císařem povýšen do šlechtického stavu nejvyšším rozhodnutím ze dne 11. června 1873 a majestátem vydaným ve Vídni dne 27. července 1873.[2]

Karel Boromejský sv. pán Hanl z Kirchtreu zemřel 7. října 1874 v Hradci Králové, ve věku 92 let. Je pohřben v místním dómu, v katedrále svatého Ducha.[5]

Jeho praneteř Klára Hanlová z Kirchtreu, provdaná za Leopolda Heyrovského, byla matkou bratrů Jaroslava a Leopolda Heyrovských a prababičkou spisovatele, textaře a bývalého kandidáta na prezidenta Michala Horáčka.[6]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o křtu; Jméno zapsáno jako „Franciscus Carolus“
  2. a b c VAVŘÍNEK, Karel, a kol. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2007. Brandýs nad Labem: Martin, 2007. 454 s. ISBN 978-80-85955-35-4. S. 123. 
  3. http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bhanl.html
  4. VAVŘÍNEK, Karel, a kol. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2007. Brandýs nad Labem: Martin, 2007. 454 s. ISBN 978-80-85955-35-4. S. 124. 
  5. Metropole chtějí spolu opravit kočár hradeckého biskupa. Hradecký deník. 2008-07-09. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. 
  6. STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. 2002-2008 [cit. 2012-01-28]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat