Kamila Polívková
Kamila Polívková (30. března 1975 Brno) je scénografka a režisérka.Vytvořila kostýmní výpravy a scénografie k českým i zahraničním inscenacím, z nichž některé získaly ocenění a hrály se na mezinárodních festivalech i scénách. Režisérsky debutovala v Pražském komorním divadle (Divadlo Komedie)[1], věnuje se především inscenacím textů současných autorek a autorů a má za sebou řadu mezinárodních projektů a spoluprací.
| Kamila Polívková | |
|---|---|
| Narození | 30. března 1975 (49 let) Brno |
| Alma mater | Janáčkova akademie múzických umění v Brně |
| Povolání | scénografka a režisérka |
| Ocenění | Cena Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo sezóny 2015/2016 za režii vlastní adaptace Skugga Baldur (2015) Cena Divadelních novin za sezónu 2019/2020 v kategorii Činoherní divadlo za režii inscenace Prezidentky (2020) Cena Josefa Balvína za inscenaci Zeď (2022) |
| Rodiče | Bolek Polívka Stanislava Polívková |
| Příbuzní | Vladimír Polívka a Anna Polívková (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a kariéra
editovatAbsolvovala v roce 1993 obor návrhářství a modelářství oděvů na Střední průmyslové škole textilní v Brně, v letech 1998–2004 studovala scénografii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[2] Nejdříve pracovala pro brněnské výtvarné studio Veselý Design. Jako kostymérka začínala v Ha-Divadle, pak v Divadle 7 a půl v Brně. Později vytvořila kostýmní výpravy a scénografie k inscenacím v různých divadlech, například Husa na provázku Brno, Národní divadlo Brno, Národní divadlo Praha, Městské divadlo Zlín, Divadlo Petra Bezruče Ostrava.
Od roku 2004 působila v Pražském komorním divadle v Praze jako kostýmní výtvarnice a scénografka. Dramaturgie divadla se zaměřovala především na současnou českou, rakouskou a německou dramatiku. Od roku 2007 tvořila pro Divadlo Komedie také grafický design a fotografie. Od roku 2005 pracovala s režisérem Dušanem Davidem Pařízkem i v německy mluvících zemích, například Deutsches Schauspielhaus Hamburg,[3] Schauspielhaus Zürich,[4] Deutsches Theater Berlin, ve Vídni v Burgtheateru, Volkstheateru.[5][6] Po prvním inscenačním projektu Květy skořicovníku na počátku divadelní sezóny 2009/2010 debutovala jako režisérka s vlastní dramatizací románu Thomase Brussiga Hrdinové jako my.[7]
Po zániku Divadla Komedie se stala kmenovou režisérkou Studia Hrdinů,[8] spolupracuje s Divadlem X10,[9] HaDivadlem, [10] s Divadelním spolkem Frída,[11] s Divadlem Husa na provázku[12] aj.[13]. Působí i na zahraničních scénách, například Slovenské národné divadlo v Bratislavě[14], Nationaltheater Mannheim.[15] Jako výtvarnice kostýmů se podílela na filmu z roku 2012 Odpad město smrt, jako režisérka na seriálu Slovenská čítanka a Maďarská čítanka, pracovala také jako kostymérka, scenáristka, scénografka a režisérka divadelních záznamů.[16]
V roce 2008 prezentovala svoji tvorbu na výstavě Proměny – Divadelní výtvarnice na přelomu tisíciletí pořádané Českou organizací scénografů, divadelních architektů a techniků ve spolupráci s Institutem umění Divadelního ústavu ČR a Galerií kritiků v Praze.[17] Jako herečka se objevila v malé roli ve filmu z roku 1996 ... ani smrt nebere.[18]
Byla nominovaná na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku 2010. V kategorii Scénografie roku 2009 byla nominovaná za výpravu k inscenaci Lvíče a na cenu Český lev 2012 za nejlepší výtvarné řešení filmu Odpad město smrt. Za režii vlastní adaptace Sjónova románu Skugga Baldur obdržela v roce 2015 Cenu Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo sezóny 2015/2016.[19] V roce 2020 získala Cenu Divadelních novin za sezónu 2019/2020 v kategorii Činoherní divadlo za režii inscenace Prezidentky v brněnském HaDivadle.[20][21] Je držitelkou Ceny Josefa Balvína za rok 2022 za inscenaci Zeď.[22]
Reference
editovat- ↑ Divadlo Komedie | Osoba. www.prakomdiv.cz [online]. [cit. 2025-01-25]. Dostupné online.
- ↑ WEWEB.CZ. Kamila Polívková. Ateliér scénografie JAMU [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Trutz | Deutsches Schauspielhaus Hamburg. schauspielhaus.de [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online.
- ↑ - Schauspielhaus Zürich. www.schauspielhaus.ch [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Inscenované zinscenování vlastního života – Divadelní noviny [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Volkstheater Wien: Štěstí a pád krále Otakara (Franz Grillparzer) | divadlo & tanec | Rakouské kulturní fórum v Praze. www.rkfpraha.cz [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Hrdinové jako my zaostřují na člověka. Vltava [online]. 2010-02-01 [cit. 2025-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Kamila Polívková | Studio Hrdinů. studiohrdinu.cz [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online.
- ↑ X10, Divadlo. Divadlo X10. Divadlo X10 [online]. 2025-01-27 [cit. 2025-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Kostýmní výtvarnice, scénografka a režisérka Kamila Polívková vítá profesní výzvy a s radostí je zdolává – Divábáze [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Frída. Frída [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Nevyletět z Brna, je ze mě zkyslá srna | Husa na provázku. www.provazek.cz [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Kamila Polívková | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Kamila Polívková | Slovenské národné divadlo. snd.sk [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online.
- ↑ MANNHEIM, Nationaltheater. Kamila Polívková | Nationaltheater Mannheim. www.nationaltheater-mannheim.de [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Kamila Polívková | Zajímavosti. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-01-27]. Dostupné online.
- ↑ TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. V Galerii kritiků se představuje ryze ženská scénografie. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ ...ani smrt nebere (1996) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ceny Divadelních novin 2015/2016 – Divadelní noviny [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Ceny Divadelních novin dostali Karel Dobrý, Kamila Polívková nebo David Radok. Aktuálně.cz [online]. 2020-11-02 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Profil osoby. Národní divadlo [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Pražský divadelní festival německého jazyka. www.theater.cz [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.