Kamil Zvelebil

český indolog

Kamil Václav Zvelebil (17. listopadu 1927 Praha – 17. ledna 2009 Cabrespine, Francie) byl český indolog, tamilista a drávidista.

Prof. PhDr. Kamil Václav Zvelebil
Prof. PhDr. Kamil Václav Zvelebil (29. prosince 2010)
Prof. PhDr. Kamil Václav Zvelebil (29. prosince 2010)
Narození17. září 1927 nebo 17. listopadu 1927
Praha
Úmrtí17. ledna 2009 (ve věku 81 let)
Povoláníjazykovědec, filozof, vysokoškolský učitel, indolog, překladatel, orientalista a popularizátor vědy
Alma materUniverzita Karlova
Tématatamilština, indologie, Drávidské jazyky, překladatelská činnost, popularizace vědy a literatura pro děti a mládež
DětiMarek Zvelebil
Markéta J. Zvelebil
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl malíř, grafik a ilustrátor Kamil Zvelebil (1888–1952).

Kamil vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory indologie (sanskrt) a anglistika, a v roce 1952 získal titul PhDr. Indologii studoval u významných odborníků Prof. Oldřicha Friše a Prof. Vincence Lesného.

Poté působil až do roku 1970 jako vědecký pracovník na Orientálním ústavě ČSAV. Brzy poté opustil „normalizační“ ČSSR a usadil se v jižní Francii na azurovém pobřeží regionu Provence. V roce 1970 krátce hostoval na Collège de France, poté 1970–1971 působil jako vědecký pracovník univerzity v Leidenu, dále od roku 1971 působil 20 let na univerzitě v Utrechtu, do roku 1976 jako vědecký pracovník, poté až do roku 1991 jako řádný profesor drávidologie (obor indologie zabývající se jihoindickými drávidskými etniky) poté byl 1. 9. 1991 jmenován emeritním profesorem.

V posledních 20 letech aktivně věnoval zenovému buddhismu podle japonské školy Sótó a Zen i aktivně vyučoval z pověření svého mistra.

Ještě za svého pobytu v ČSSR v létech 1960–1965 zajišťoval externí výuku tamilštiny na FF UK. V roce se 1965 habilitoval na docenta drávidské filologie. Poté v letech 1965–1966 a 1968–1970 působil jako profesor) na univerzitě v Chicagu, a v létech 1967–1973 vyučoval jako hostující profesor v Südasien-Institutu univerzity v Heidelberku.

Po revoluci byl politicky rehabilitován a od r. 1997 působil jako hostující profesor na FF UK v Praze. (indologické přednášky o drávidistice a religionistické přednášky o zenu).

Vedle lingvistických výzkumů a překladů z drávidských jazyků: tamilštiny, malajálamštiny, a kannadštiny se věnoval i rozsáhlým etnografickým terénním výzkumům, především v oblasti „Modrých hor“ – Nílgiri, kde objevil a popsal místní jazyk irulštinu. Je rovněž autorem průkopnických prací v oblasti historie drávidských jazyků. Studoval rovněž příbuznost drávidských jazyků s jazyky altajskými, což později přimělo jeho kolegu, tamilistu Prof. Jaroslava Vacka ke studiu mongolštiny a zavedení její výuky na bývalém Indologickém ústavu, který byl poté přejmenován na Ústav jižní a centrální Asie.

  • Detailovaný slovník ku Kálidásově Rtusamnáru s úvodem – Praha: Univerzita Karlova, 1951
  • V Indii – Nikolaj Čerkasov; z ruštiny přeložila Věra Picková; ilustroval Jan Černý-Klatovský; přepis jmen a indické názvosloví zrevidoval a odborné poznámky opatřil Kamil Zvelebil. Praha: Orbis, 1954
  • Z dějin literatury Asie a Afriky – napsali Ivo Fišer, Kamil Zvelebil; pod red. Oldřicha Krále. 1954
  • Země posvátných řek – Ivo Fišer, Kamil Zvelebil. Praha: Mladá fronta, 1959
  • Indie zblízkaErich Herold, Dušan Zbavitel, Kamil Zvelebil; fotografie O. Šlampa a A. Žižka. Praha: Orbis, 1960
  • Pohlednice z Indie – ilustroval a obálku navrhl Jiří Veškrna. Praha: SNDK, 1961
  • Z dějin literatur Asie a Afriky. IV., (Indické literatury) – napsali Ivo Fišer, Jan Marek, Odolén Smékal, Dušan Zbavitel, Kamil Zvelebil pod redakcí Oldřicha Krále. Praha: SPN, 1962
  • Kóran, Fátima a Reghu, tvoji kamarádi z Indie – ilustroval Jan Brychta. SNDK, 1963
  • Z dějin literatur Asie a Afriky. [Sv.] 5: (Literatura jihovýchodní Asie a Indie – Ivo Fišer, Eva Horáková, Maung Minn Latt, Miroslav Oplt, Eva Vaníčková, Dušan Zbavitel, Kamil Zvelebil pod red. Oldřicha Krále. Praha: SPN, 1964
  • Modré hory – Praha: Argo, 2002
  • Hippalos – Praha: Triton, 2003
  • Podivuhodné příběhy a písně z Modrých hor – Praha: Triton, 2003

Překlady

editovat
  • Černý květ – ze staré tamilštiny; původními zinkografiemi vyzdobil Miloslav Troup. Praha: Jaroslav Picka, 1955
  • Mlčení pod Madurou – Sidambara Ragunádan; z tamilského orig. přeložil, pozn. a doslovem opatřil; iIustroval František Turek. Praha: Práce, 1957
  • Květy jasmínu: stará tamilská poesie – ilustrační výzdoba Miloslava Troupa; z tamilských originálů vybral a přeložil, předmluvou a vysvětlivkami opatřil. Praha: SNKLHU, 1957
  • Červená ryba – T. Šivašankara Pillai; z malajálamského originálu ... přeložil, doslov a poznámky napsal. Praha: SNKLHU, 1960
  • Dvě mírky rýže – Takaři Šivašankara Pillai; z malajalámštiny přeložil. Praha: Státní nakladatelství politické literatury (SNPL), 1961
  • Píseň o klenotu: Silappadigáram – ze starotamilského originálu Silappadigáram přeložil a poznámkami opatřil. Praha: SNKLHU, 1965
  • Uvolnit sevření mysli: cesta k zenu – Kóšó Učijama; z anglické verze Šóhaku Okumury a Toma Wrighta přeložil. Praha. Dharma Gaia, 2000
  • Pohár slasti: starotamilská poezie – ze staré tamilštiny. Praha: Triton, 2004

Externí odkazy

editovat