Kabřinec (cihla)

obdélníková nejčastěji hnědě glazovaná keramika

Kabřinec (též gabřinec)[1][2][3] je kameninová[4] cihla pálená skoro až k bodu tání. Mezi vlastnosti patří značná odolnost proti vodě (nejsou nasákavé, protože nemají skoro žádné póry), pevnost, malá špinivost a odolnost proti kyselinám[5]. Dříve proto byly využívány k vyzdívání kanalizačních stok[6] a míst vlhkých[7], na povrch silnic[8] a později se uplatnily i na vnější zdi domů či jako dekorativní prvek venkovních dlažeb dvorů a zahrad[9].[10] Dříve se označovaly jako holandské (nizozemské)[8] cihly, protože v Holandsku byly vyráběny k dláždění cest[8] cihly podobných vlastností, označované jako klinker.[11]

Kabřincové pásky světle hnědé barvy, Trhový Štěpánov

Odvozené produkty

editovat

Postupně se začaly vyrábět i kabřincové obkladačky buď ve formě desek, nebo pásků.[10]

Kabřincové pásky měly za socialismu tloušťku 1,7 cm[12] a rozměr 6,5 na 25 až 29 centimetrů.[13] Vedle pásků se např. pod značkou Rakodur vyráběly i okapnice ve tvaru písmene J na okna či do pravého úhle zaoblené dlaždice.[12] Pásky se pokrývají tenkou solnou glazurou,[12] což způsobuje jejich odolnost vůči kyselinám a možná využití k vyzdívkám kyselých lázní v průmyslu.[13] Vedle toho postupně nahradily kabřincové cihly na fasádách a soklech domů.[10][12] Základní barva glazury je hnědá, vytváří se i řada jejích odstínů od žlutohnědé po červenohnědou.[12]

Reference

editovat
  1. Obklad kabřinec cena – Koupelnový nábytek [online]. [cit. 2021-02-25]. (anglicky) 
  2. KABŘINEC | Barvy a Laky Hostivař [online]. 2021-01-25 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Obklad gabrinec bazar - Bazoš.cz. dum.bazos.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  4. HAMÁK, Luboš. Stavební materiály II pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 2003. ISBN 80-85920-95-6. S. 84. 
  5. JIRÁK, Zdeněk. Hygiena práce v základních výrobních odvětvích. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1995. S. 59. 
  6. F, M. Dům a jeho okolí. Naše rodina. 8. 7. 1981, čís. 27, s. 20. 
  7. AMERLING, Karel. Lučební základové hospodářství a řemeslnictví. Praha: Arcibiskupská knihtiskárna, 1851. S. 392. 
  8. a b c BARTA, Rudolf. Keramika. Praha: Česká společnost chemická, 1941. S. 447. 
  9. OTT, Eva; KOPIČKA, Karel. Stavíme z kamene a ze dřeva. Čestlice: Rebo, 2009. 
  10. a b c GATZ, Konrad; ACHTERBERG, Gerhard. Barevnost v architektuře. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1967. S. 19–20. 
  11. HORA, František Alois. Technologie. Vídeň: Karel Gorischka, 1862. Dostupné online. S. 178. 
  12. a b c d e HRABA, Josef. Základy stavitelství. Praha: Práce, 1953. S. 51. 
  13. a b H, A. Koupelna v pouzdře. Naše rodina. 30.06.1971, čís. 26, s. 14. 

Literatura

editovat
  • BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6. S. 93. 
  • rebo. Stavební materiály - kabřinec, cihly a keramika v domácí zahradě [online]. garten.cz, 2009-6-11 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  • Kabřinec [online]. architectsupport.cz [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat
  •   Slovníkové heslo kabřinec ve Wikislovníku
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu kabřinec na Wikimedia Commons