Kařezské rybníky
Kařezské rybníky jsou přírodní památka v okrese Rokycany rozkládající se v hořovické brázdě směrem na jih od obce Kařez a na západ od obce Kařízek[3] podél železniční tratě 170.[4] Skládá se ze čtyř rybníků Dolejší Kařezský, Hořejší Kařezský, Bechyňský a Němec o celkové rozloze 65,04 ha[5]. Součástí ochrany jsou i přilehlé mokřadní louky, které slouží jako hnízdiště ptactva či útočiště obojživelníků a plazů.[3] Rybníky také slouží k chovu ryb,[6] nejčastěji kaprů.[7]
 Kařezské rybníky | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Hořejší Kařezský rybník | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. dubna 1992 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Rokycany |
| Nadm. výška | 447–458 m n. m. |
| Rozloha | 65,04 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Rokycany |
| Umístění | Kařez, Kařízek |
| Souřadnice | 49°48′29,88″ s. š., 13°46′32,88″ v. d. |
  Kařezské rybníky | |
| Další informace | |
| Kód | 1566 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jako přírodní památka byly rybníky vyhlášeny 1. dubna 1992.[6]
Historie
editovatPrvní zmínku o Kařízku, na jehož území se rozkládá většina rybníků, nemáme spolehlivě doloženou, ale pravděpodobné osídlení tu bylo během 10. století.[8] První dohledatelné údaje spadají mezi roky 1281–1398.[6] Zmínku o existenci rybníků, konkrétně Hořejšího a Dolejšího, jsme schopni datovat k roku 1640, kdy byla vypálena tvrz, stojící poblíž nich.[9] Přítomnost všech rybníků je prokazatelná na císařských otiscích z roku 1839 a v mapách stabilního katastru z roku 1839, reambulovaných roku 1879.[10] Další jsou například vojenská mapování z druhé poloviny 20. století z roku 1954 či 1961.[10]
Přírodní poměry
editovat
Nejseverněji je položený Dolejší kařezský rybník, který zároveň zaujímá největší rozlohu.[5] Pod ním se nachází Hořejší Kařezský rybník, který je od Dolejšího v nejbližších kontaktních místech obou rybníků oddělen pouhou hrází. Dále na jih leží o polovinu menší Bechyňský rybník a rybník Němec, který je svou výměrou nejmenší.[5] Horní a Dolejší Kařezský rybník napájí Zbirožský potok.[6] Rybník Němec není napájen žádným potokem, nýbrž přepadovým systémem z něj teče voda do Bechyňského rybníka. Všechny rybníky jsou propojené kanály.[6] Rybníky leží v nadmořské výšce 447–458 metrů.[3]
Geologie
editovatHořovická brázda tvoří dílčí jednotku Hořovické pahorkatiny, která je součástí Českého masivu, jenž je jeden ze dvou hlavních geologických útvarů tvořících území Česka.[11] Jedná se o depresi tvořenou jílovitými sedimenty a pískovci spodního a středního ordoviku, které byly překryty říčními sedimenty během kvartéru.[6] Výrazné je také zastoupení břidlic[12] a glejových půd.[3]
Flora
editovat
Z rostlinných zástupců převažují vlhkomilné rostliny a travinné porosty.[6] Luční a mokřadní společenstva[13] tvoří především jednoděložné byliny z řádu Poales s největším zastoupením čeledí orobincovité (Typhaceae), šáchorovité (Cyperaceae) a lipnicovité (Poaceae).[6] Nejčastějším je rod Ostřice (Carex), který tvoří porosty vysokých ostřic (např. Carex acuta, C. distichia) podél rybníků nebo květnaté luční biotopy (Carex hartmanii), ale jen ve velmi sporadickém zastoupení.[6] Z rákosin rostoucích v nebo podél eutrofních vod pak rod orobinec (Typha), orobinec širokolistý (Typha latifolia) nebo orobinec úzkolistý (Typha angustifolia).[6] Z čeledi lipnicovitých (Poaceae) pak např. kostřava luční (Festuca pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), tomka vonná (Anthoxantum odoratum).[6] Mezi chráněné nebo ohrožené druhy, které se v oblasti vyskytují, řadíme ocún jesenní (Colchicum autumnale) nebo kosatec sibiřský (Iris sibirica).[6][14]
Z vyšších dvouděložných rostlin rostoucích pouze v několika exemplářích řadíme ohroženou prvosenku jarní (Primula veris),[14] či pozornost vyžadující rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata).[6] O něco častější je pak jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), pryskyřník prudký (Ranunculis acris) nebo třeba pcháč bahenní (Cirsium palustre).[6]
Dřeviny rostoucí podél hrází rybníků tvoří mokřadní vrbiny s největším zastoupením vrba popelavá (Salix cinerea) nebo topol osika (Populus tremula). Jedná se o tzv. náletové dřeviny mezi které dále patří rody olše, bříza, nebo dub, které tvoří porosty nejen hrází, a i okolí rybníků společně s travnatou vegetací.[6]
Fauna
editovat
Kařezské rybníky slouží jako útočiště pro ptáky na tahu, z nichž některé jsou vzácné nebo ohrožené druhy.[3] Pro mokřadní druhy nebo druhy vázané na vodu poskytují také zdroj potravy a možnost hnízdění.[3] V posledních letech tu byl pozorován jeden pár čápa bílého (Ciconia ciconia) a to opakovaně, dále čáp černý (Ciconia nigra), občasně lze zahlédnout ledňáčka říčního (Alcedo atthis), motáka pochopa (Circus aeruginosus), v okolní krajině příležitostně hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio) v počtu jeden až dva páry.[6] Při tahu lze pozorovat několik druhů vodoušů.[14] Vodouš bahenní (Tringa glareola) se v Česku vyskytuje pravidelně, k hnízdění využívá bahnité břehy.[15] Z dalších druhů, které na území spíše zastavují při tahu jsou vodouš šedý (Tringa nebularia) a vodouš rudonohý (Tringa totanus) nebo pisík obecný (Actitis hypoleucos).[14] Ten může na našem území včetně kařezských rybníků hnízdit, většinou jednotlivě v okraji rybníků a náplavách.[15] Z nejčastěji pozorovaných ptáků je pravidelně hnízdící strnad rákosní (Emberiza schoeniclus).[6][14] Okolí rybníků je přizpůsobeno pro ptactvo velkým množstvím ptačích budek jak na stromech, tak v příbřežních oblastech. Hustý, neupravovaný travní porost skýtá příležitost k hnízdění či úkrytu. Jako zimoviště může příležitostně využívat rybníky ohrožený morčák velký (Mergus merganser)[16] nebo naopak běžná volavka popelavá (Ardea cinerea).[17]
Z dalších živočichů, obývajících oblast rybníků a přilehlých luk, je možné pozorovat ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), nejčastěji v oblasti hrází a okraji luk.[6] Dále užovku obojkovou (Natrix natrix) nebo ropuchu obecnou (Bufo bufo), která je zde v hojném počtu, především v příbřežních zónách.[6] V období rozmnožování se zde shromažďuje ve velkých počtech.[6]
Hospodaření
editovat
Území přírodní památky bylo s vysokou pravděpodobností obhospodařováno až do padesátých let 20. století. Jednalo se především o ruční kosení přilehlých luk.[6] Tento způsob vyhovoval sukcesním a vlhkomilným druhům rostlin a udržoval jejich druhovou pestrost.[6] V druhé polovině 20. století s nástupem hnojiv a chemických postřiků došlo k velkému úbytku druhové diverzity rostlin, což snížilo přítomnost hmyzu a tím i přísun potravy pro ptactvo a ostatní hmyzožravé živočichy.[6] Naopak se zvýšilo množství chovaných ryb ve všech čtyřech rybnících, které jsou vykrmovány a hnojeny.[6] Současně s tím probíhá i údržba hrází a výlovy rybníků.[6][18][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Louky jsou ponechávány ladem a uplatňují se zde vedle bylin i keře a dřeviny.[6] Taktéž vodní plochy s eutrofními vodami s přilehlými rákosinami, křovinami a mokřadní vegetací jsou atraktivní pro drobné savce a táhnoucí či hnízdící ptactvo.[6] Velkým přínosem je obnova kosení, což vede ke zvýšení druhové pestrosti.[6] O rybníky se stará rybniční správa Zbiroh.[18]
Ochrana přírody
editovatPro roky 2019–2034 byl schválen plán péče. Shrnuje oblast jako takovou a navrhuje doporučení pro úpravu terénu, která se především týká zachování mokřadní vegetace s prostoupením náletových dřevin nebo prostoupení liniovou zelení. Jako další je žádoucí nechávat padlé stromy, polomy a obecně tlející dřevní hmotu na místě, kvůli zvýšení druhové diverzity parazitů a hmyzu, především jako zdroje potravy pro tažné nebo hnízdící ptáky. Ochrana je tedy zaměřena především na uchování mokřadních biotopů a s nimi spojenou vegetací. Dále se týká ohrožených a vzácných druhů rostlin, čímž činí lokalitu významnou nejen z ornitologického ale i botanického hlediska.[6]
Turistika
editovatDo oblasti Kařezských rybníků částečně zasahuje červeně značená turistická stezka, která vede podél Bechyňského a Hořejšího rybníka.[3] K dispozici je taktéž informační cedule.[3]
Dolejší Kařezský rybník, protíná železniční trať č. 170 Praha-Plzeň.[4] Obě poloviny jsou spojeny průplavem.[19]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g h Výlety do okolí. www.karizek.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam tratí - Česká republika - ŽelPage [www.zelpage.cz]. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Otevřená data AOPK ČR. gis-aopkcr.opendata.arcgis.com [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Plány péče. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Rybniční správa [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Kroniky. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Kronika obce. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Prohlížení archiválií [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Czech Geological Survey. www.geology.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ MACOUNOVÁ, Anna. Problematika určení evapotranspirace [online]. 2007 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní památka Kařezské rybníky – popis, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kařezské rybníky jsou oázou ptáků i lidí. Největší z nich překvapivě přetíná železniční trať. Region [online]. 2018-09-04 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b DUNGEL, Jan. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia 249 s. ISBN 80-200-0927-2, ISBN 978-80-200-0927-2. OCLC 50713368 S. 112. Dále jen Dungel (2001).
- ↑ Dungel (2001), s. 54.
- ↑ Dungel (2001), s. 28.
- ↑ a b Colloredo-Mannsfeld [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Přírodní památka Kařezské rybníky. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kařezské rybníky na Wikimedia Commons
