Kšaft umírající matky Jednoty bratrské

dílo J. A. Komenského

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské je dílo Jana Amose Komenského, jež je myšleno jako závěť této církve v situaci třicetileté války. Komenský napsal toto dílo roku 1650, snad zklamán z výsledků Vestfálského míru.[1]

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské
Titulní strana vydání z roku 1757
Titulní strana vydání z roku 1757
AutorJan Amos Komenský
Původní názevKšaft umírající matky Jednoty Bratrské
Jazykčeština
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Struktura díla

editovat

V díle jsou osloveni členové Jednoty jako „synové“ a jim je adresována tato závěť. Ta je rozdělena do 20 očíslovaných bodů.

  1. Autorovo přesvědčení, že v soudobé situaci chce Bůh obnovit svět s novými pořádky.
  2. Zmiňuje Jednotu vypuzenou z českých zemí a nutnost sestavit závěť pro budoucí věky.
  3. Synové jsou „matkou“ Jednotou vybízeni, aby prosili o milosrdenství.
  4. Jednota matka je připravena v závěti každému odkázat, co je potřebné, a symbolicky ve čtyři houfy (do všech světových stran) rozděluje své potomstvo.
  5. Jedny povzbuzuje pro čas pronásledování a zkoušek ve vytrvalosti.
  6. Věrné členy povzbuzuje ke zvěstování evangelia.
  7. Připomínajíc sv. Petra nabádá k vytrvalosti víry.
  8. Ostatkům lidu jednoty odkazuje pláč, pokání a nápravu.
  9. Pláč nad nesvorností, jíž se v Jednotě dopustili.
  10. Pokání a modlitby k Bohu jsou zde doporučeny spolu s připomenutím milosrdenství Božího jako zdroje naděje.
  11. Napomenutí k lásce.
  12. Slovo k Jednotě polské.
  13. Povzbuzení kazatelů k věrnosti a vytrvalosti.
  14. Slovo k Jednotě římské, tedy římskokatolické církvi.
  15. Slovo k „sestrám“ (Jednotám), které vedou odpor proti římské církvi. Rovněž slovo k Jednotě helvetské (reformované církvi kalvínské).
  16. Slovo k Jednotě německé.
  17. Slovo k Jednotě helvétské.
  18. Slovo povzbuzení všem rozptýleným jednotám, tj. církvím.
  19. Slovo k národu českému a moravskému a k vlasti. Povzbuzení k horlivosti víry.
  20. Závěr a rozloučení se s vlastí, prosba o požehnání Boží.

V díle dochází i k určité personifikaci právě Jednoty jako matky. Je ale také možné, že byl Komenský při psaní ovlivněn i nedávným úmrtím druhé manželky Marie.[2]

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • Kšaft umírající matky jednoty bratrské, vyd. I. L. Kober knihkupectví v Praze, nedatováno.

Externí odkazy

editovat