Křižník Potěmkin (film)

Křižník Potěmkin (Бронено́сец «Потёмкин») je celovečerní němý sovětský film, který natočil Sergej Ejzenštejn v roce 1925. Řadou kritiků je považován za jeden z nejvýznamnějších snímků světové kinematografie, na světové výstavě Expo 58 byl vyhlášen nejlepším filmem vůbec. Pojednává o námořní vzpouře na bitevní lodi ruské černomořské floty Kňaž Poťomkin Tavričeskij (česky: Kníže Potěmkin Tauridský), odehrávající se v revolučním roce 1905.

Křižník Potěmkin
Základní informace
Původní názevБроненосец «Потёмкин»
Země původuSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Jazykruština
Délka74 min
Žánrypropagandistický film
historické drama
ScénářSergej Michajlovič Ejzenštejn
Nikolaj Nikolajevič Asejev
Sergej Treťjakov
Nina Agadzhanova-Shutko
Grigorij Vasiljevič Alexandrov
RežieSergej Michajlovič Ejzenštejn
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleAlexandr Pavlovič Antonov
Grigorij Vasiljevič Alexandrov
Alexandr Antonov
Sergej Michajlovič Ejzenštejn
Andrei Fajt
… více na Wikidatech
ProdukceYakov Bliokh
HudbaNikolaj Nikolajevič Krjukov
Edmund Meisel
Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič
KameraEduard Kazimirovič Tisse
Vladimir Uralsky
StřihSergej Michajlovič Ejzenštejn
Grigorij Vasiljevič Alexandrov
Výroba a distribuce
Premiéra21. prosince 1925
24. prosince 1925 (SSSR)
Produkční společnostiMosfilm
Státní výbor pro kinematografii
DistribuceStátní výbor pro kinematografii
Netflix
Tržby46 653 $
Křižník Potěmkin na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pět kapitol

editovat
  1. Mužstvo a červi
  2. Drama na palubě
  3. Mrtvý volá po spravedlnosti
  4. Oděské schodiště
  5. Setkání s eskadrou

Citace v kultuře

editovat

Pro svou převratnost a expresivitu byla řada scén z filmu často citována dalšími filmovými tvůrci. Nejexpresivnější scénou je patrně masakr na Oděském schodišti (dnešní Potěmkinovo schodiště). Variace na tuto scénu se později objevily například ve filmech Brazil, Neúplatní či v komedii Nesnáze pana účetního.

Film byl z mnoha stran přelomový. Objevila se zde například pohyblivá filmová kamera (v té době neobvyklé, avšak používala se i dříve, např. ve filmu Zrození národa (1915)); skoro celý děj filmu se odehrává v exteriéru (na rozdíl od tehdy – a ještě dlouho potom – běžné produkce). Pozoruhodné jsou též obrovské masové scény komparsistů (kteří, mimochodem, hráli zadarmo).

Galerie

editovat

Externí odkazy

editovat