Křižíkova motorová elektrárna (Tábor)
Motorová elektrárna v Táboře či také Křižíkova elektrárna je vyřazená parní elektrárna v jihočeském městě Tábor, v bezprostřední blízkosti řeky Lužnice. Zřízena byla pro potřeby napájení elektrizace železniční trati Tábor–Bechyně prováděné Křižíkovými závody Františka Křižíka. Okolo roku 1959 byla vyřazena mimo provoz a přeměněna na teplárnu. Od roku 2015 je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
| Křižíkova motorová elektrárna v Táboře | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stát |  Česko |
| Umístění | Na Bydžově 458/4 |
| Dokončení | 1903 |
| Elektrická energie | |
| Souřadnice | 49°24′29,49″ s. š., 14°40′16,91″ v. d. |
| Kód památky | 105623 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVznik
editovat.png)
O stavbě elektrárny bylo rozhodnuto v rámci výstavby železniční trati mezi Táborem a Bechyní s elektrickým provozem roku 1903, prvního takového projektu v českých zemích, jehož iniciátorem byl podnikatel a inovátor v oblasti elektřiny František Křižík. Užitkovou stavbu s novorenesančními prvky umístěnou při břehu Lužnice 1,2 km od začátku tratě zhotovil v letech 1902 až 1903 táborský stavitel V. Tiebl, strojní zařízení byly pak spolu s dalším vybavením trati dodány z Křižíkových závodů v Praze-Karlíně.[1]
.png)
Energii pro trakční soustavu 2x 700 V stejnosměrného napětí zde byla vyráběna pomocí 3 dynam poháněných parními stroji s kotly tzv. Tischbeinovy soustavy, zálohově byl provoz pro případ výpadku jištěn sadou akumulátorů. Do provozu byla uvedena s celou tratí dne 20. června 1903. Vedle provozu trati zásobovala i pro souběžně zřizované veřejné osvětlení města Tábora. Bližší polovina tratě byla napájena přímo, k začátku druhého úseku u Malšic bylo z elektrárny vedeno samostatné dvoupólové vedení, to však bylo roku 1914 sejmuto z důvodu válečného nedostatku materiálu.
Přestavby
editovatV roce 1929 byla elektrárna propojena s celostátní rozvodnou sítí. V roce 1938 bylo při rekonstrukci napájení změněno na dvojvodičové o napětí 1500 V. Účelu výroby elektřiny přestala sloužit okolo 1959, následně byla přeměnena na centrálu rozvodu tepla s uhelnými, později pak plynovými kotly.[1] Po roce 2012 sloužila stavba jako skladiště. K objektu původně náležel také komin, ten byl však v pozdějších letech stržen.
Plány na nové využití
editovatRoku 2015 získal objekt památkovou ochranu, zároveň se objevily plány z památkově cenné budovy vybudovat kulturní centrum.[2] V jejích prostorách se uskutečnilo několik kulturních výstav a vystoupení, mj. v rámci pravidelného hudebně-výtvarného festivalu Transforma.[3] Z iniciativy města byl následně představen architektonický návrh na renovaci a přestavbu objektu určeného pro kulturní účely.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Křižíkova elektrárna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Křižíkova elektrárna v Táboře, která dlouhá léta chátrala, dostane nový život. České Budějovice [online]. 2022-07-22 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ MACHÁČKOVÁ, Zuzana. Fest-view: Transforma. alterecho.muzikus.cz [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Křižíkova elektrárna Tábor | OK PLAN ARCHITECTS. www.okplan.cz [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Epocha: rozhledy a úvahy časové o novějších objevech moderní techniky a přírodovědy s zvláštním zřetelem na vzduchoplavbu. Praha: E. Weinfurter, 11.09.1903, 9(1), s. 4. Online
- HLUŠIČKOVÁ, Hana. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2004. sv. 4, s. 44. ISBN 80-7277-042-X. Online
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křižíkova motorová elektrárna na Wikimedia Commons
