Křenová (předměstí Brna)
Křenová, původně Velká a Malá Křenová (německy Große und kleine Kröna či prostě Kröna) je bývalá předměstská čtvrť v Brně a zrušené katastrální území, existující do roku 1941 v okolí západní části stejnojmenné ulice na západě současného katastrálního území Trnitá, a od 24. listopadu 1990 téměř celé náleží k samosprávné městské části Brno-střed, nepatrná část k městské části Brno-jih. Původně se jednalo o obec zmiňovanou prvně roku 1365 (Crenow).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Brno-Trnit%C3%A1_-_K%C5%99enov%C3%A1_street_from_west.jpg/220px-Brno-Trnit%C3%A1_-_K%C5%99enov%C3%A1_street_from_west.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Secesn%C3%AD_kostel_Neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9ho_po%C4%8Det%C3%AD_P._Marie_v_Brn%C4%9B_na_K%C5%99enov%C3%A9_ulici_%2802%29.jpg/220px-Secesn%C3%AD_kostel_Neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9ho_po%C4%8Det%C3%AD_P._Marie_v_Brn%C4%9B_na_K%C5%99enov%C3%A9_ulici_%2802%29.jpg)
Charakteristika a vymezení
editovatK malému katastru Křenové, jejíž zástavba dodnes existuje, náležely domy v okolí západní části Křenové ulice, dále západní část ulice Mlýnská, nejjižnější část ulice Vlhká, téměř celá ulice Řeznická, krátký úsek ulice Zvonařka a celé ulice Rumiště, Skořepka, Štěpánská, Cyrilská, Čechyňská a Šujanovo náměstí. Celá čtvrť má výrazně městský charakter, jižně od Křenové jeví výrazné známky zanedbání údržby. Nejdůležitější dopravní tepnou a zároveň osou čtvrti je ulice Křenová, v níž se nachází i zdejší dominanta, secesní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
Křenová sousedila s Koženou a Dolním a Horním Cejlem (na severu), s původním katastrem Zábrdovic (na východě), s původním katastrem Trnité (na jihovýchodě a jihu), s Náhonem s nímž měla srostlou zástavbu (na jihu) a na východní straně ulice Koliště s původním katastrem Města Brna. Východní hranice probíhala severojižní linií procházející středem budovy současného Úřadu práce Brno-město, poté západovýchodní linií vedoucí po jižní straně Křenové, poté se hranice na východním rohu Čechyňské a Křenové stáčela přibližně k jihu, poté vedla k jihu starým korytem Svitavy. s nímž měla srostlou zástavbu. Jižní hranice Křenové probíhala (popisováno od západu k jihovýchodu) po jižním okraji Mlýnské ulice, poté obtáčela domy na západním rohu Mlýnské a Přízové, a ponechávala je v katastru Křenové, dále pak vedla přibližně k jihu východně od domů při ulici Přízová, a poté k jihovýchodu po toku zaniklého Mlýnského Náhonu a Ponávce.
Literatura
editovat- KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. ISBN 80-86223-11-6
- VYSKOČIL, Aleš; SVITÁK, Zbyněk. Křenová : příběh brněnské ulice. Brno: Archiv města Brna, 2018. 200 s. ISBN 978-80-86736-59-4.