Křemenáč (Plaská pahorkatina)
Křemenáč, místně označován jako Křemelák (495,4 m), je návrší u Stupna v obci Břasy severně od města Rokycany. Pro svoji archeologickou minulost je uvedeno v seznamu kulturních památek.[2] Byly zde nalezeny stopy výšinného sídliště lidu tzv. chamské kultury.
Křemenáč (Křemelák) | |
---|---|
Vyhlídka na Křemenáči u Břas | |
Vrchol | 495,4 m n. m. |
Poznámka | archeologické naleziště |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Plaská pahorkatina / Kralovická pahorkatina / Radnická vrchovina / Břaská vrchovina / Vranovická část[1] |
Souřadnice | 49°49′45″ s. š., 13°35′10″ v. d. |
Křemenáč | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Návrší obklopeno zástavbou, která zde vznikala postupně od druhé poloviny devatenáctého století na hranici stupenského a vranovského katastru a v roce 2001 měla 570 obyvatel ve 131 domech. Na okraji této zástavby směrem k Hornímu Stupnu se nachází budova obecního úřadu. Na vrcholu Křemenáče je vyhlídkové místo s dřevěnou lavičkou a jednoduchým zábradlím. Návrší nabízí krásný výhled do okolní krajiny. Je možné vidět celé okolí Břas i město Plzeň. V případě dobré viditelnosti dokonce i šumavské vrcholky.
Historie
editovatNávrší bylo osídleno již ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, tedy v období eneolitu.[3] Zdejší osídlení je doloženo řadou archeologických nálezů, ke kterým patří spilitová sekerka, buližníkové čepelky, mazanice a zlomky keramiky. Fragment jednoho sekeromlatu patří do období kultury se šňůrovou keramikou. Z mladšího období pravěku jsou nálezy z doby halštatské.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-28]. Identifikátor záznamu 125696 : Výšinné neopevněné sídliště Křemenáč, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BENEŠ, A. Stupno. Výzkumy v Čechách. 1978–1979. 1982, s. 127–128. Dostupné online [PDF, cit. 2017-10-27]. Archivováno 28. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 115.
Literatura
editovat- ČECHURA, Vlastimil; RIEGROVÁ, Silvie. Rokycansko. 1. vyd. Praha: Pluto, 1998. 117 s. ISBN 80-902183-6-9.
- BAŤEK, František; HRACHOVÁ, Hana; PRÁŠIL, Petr. Rokycansko na starých pohlednicích. 1. vyd. Hostivice: Baron, 2006. 300 s. ISBN 80-86914-15-1.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemenáč na Wikimedia Commons