Jurij Norštejn
Jurij Borisovič Norštejn (rusky Юрий Борисович Норштейн, 15. září 1941 Andrejevka) je ruský animátor a režisér, od roku 1996 držitel titulu národní umělec Ruské federace.
| Jurij Norštejn | |
|---|---|
.JPG) | |
| Rodné jméno | Ю́рий Бори́сович Норште́йн |
| Narození | 15. září 1941 (83 let) Andrejevka (Penzenská oblast) |
| Aktivní roky | od 1961 |
| Manžel(ka) | Francesca Jarbusovová |
| Významná díla | Pohádka pohádek (1970) |
| Umělecké ceny | |
| cena Annie 1991 | |
.jpg)
Život
editovatPochází z moskevské židovské rodiny, narodil se v Penzenské oblasti, kam byla jeho matka za války evakuována. V roce 1961 absolvoval animátorský kurs pořádaný studiem Sojuzmultfilm. Pracoval pod vedením režiséra Ivana Ivanova-Vana, v roce 1968 spolu s Arkadijem Ťurinem vytvořil svůj první film 25. říjen — první den, zabývající se odrazem Říjnové revoluce v tvorbě avantgardních malířů. Dalším filmem byla Bitva u Keržence (1971), freska z ruské historie využívající hudbu Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Následovaly dětské filmy Liška a zajíc (1973), Jeřáb a volavka (1974) a Ježek v mlze (1975). Norštejn na nich spolupracoval se svojí manželkou, výtvarnicí Francescou Jarbusovovou, inspiroval se pokusy Alexandra Alexejeva s prostorovou iluzí dosahovanou pomocí špendlíkového plátna. Pohádkové náměty jsou zpracovány lyrickým způsobem se smyslem pro tragikomické životní situace, Josif Bojarskij o Ježkovi v mlze napsal: „Tento film, plný jemných psychologických nuancí, dokazuje, že neexistují žádné odstíny lidských citů, které by se nedaly vyjádřit prostředky kresleného filmu.“[1] V roce 1975 obdržel Státní cenu Sovětského svazu.
V roce 1979 natočil Norštejn film Pohádka pohádek podle scénáře Ljudmily Petruševské a s hudbou Michaila Mejeroviče. Folklórní námět o malém šedém vlkovi se prolíná s proudem vědomí, odrážejícím vzpomínky Norštejnovy generace, narozené za války. Film byl na uměleckém festivalu, pořádaném u příležitosti olympijských her 1984, vyhlášen nejlepším animovaným filmem všech dob.[2]
Norštejn je známý svým precizním, přemýšlivým způsobem práce, který mu vynesl přezdívku „Zlatý hlemýžď“.[3] Na celovečerní filmové adaptaci Gogolovy povídky Plášť pracuje již od roku 1981, zatím z tohoto díla byly promítnuty pouze krátké ukázky na několika filmových festivalech.[4] Kvůli pomalému tempu práce byl propuštěn ze Sojuzmultfilmu a roku 1993 založil vlastní studio ŠAR (Škola animátorů a režisérů). Je také uznávaným filmovým pedagogem, který přednáší po celém světě. Za svůj vzor ho označují japonští filmaři Hajao Mijazaki[5] a Isao Takahata, v Japonsku také Norštejn obdržel Řád vycházejícího slunce. Je autorem knihy Sníh na trávě, v níž vysvětluje svoje tvůrčí postupy.
V roce 2014 převzal Jurij Norštejn čestný doktorát pražské Akademie múzických umění.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Иосиф Боярский: Литературные коЛЛажи
- ↑ USC Cinematic Arts
- ↑ Film Studies Center Chicago. filmstudiescenter.uchicago.edu [online]. [cit. 2016-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
- ↑ "Вести" интернет-газета
- ↑ Gwarlingo
- ↑ Český rozhlas, 6. května 2014
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Borisovič Norštejn na Wikimedia Commons 
Osoba Jurij Borisovič Norštejn ve Wikicitátech- Osobní stránky
- Profil na Animator.ru
- Jurij Borisovič Norštejn v Internet Movie Database (anglicky)
- Jurij Borisovič Norštejn v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jurij Norštejn: Nekonečná cesta (25fps)
