Juraj Bartusz

slovenský sochař a umělec

Juraj Bartusz (* 23. října 1933 Kamenín) je slovenský sochař, grafik, performer, neo-avantgardní umělec.

Juraj Bartusz
Narození23. října 1933 (91 let)
Kamenín
Povolánísochař
OceněníMunkácsyho cena (2004)
Řád Ľudovíta Štúra 2. třídy (2024; Reduta)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V 60. letech 20. století vystavoval s výtvarnou skupinou konkrétistů (vedenou teoretikem umění A. Pohribným). Byl manželem sochařky Márie Bartuszové,[1] později básnířky Jany Bodnárové. Působil jako profesor na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (1990–1999), později založil Katedru výtvarných umění a intermedio na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích, kde rovněž působil pedagogicky. V roce 1992 byl na Akademii výtvarných umění v Praze jmenován profesorem.[2] V roce 2004 dostal Munkácsyho cenu.[2]

Studium

editovat

1951–1955 Průmyslová škola bytové tvorby, Praha, Československo (prof. V. Šimek)

1955–1958 Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha, Československo (prof. J. Wagner, J. Kavan)

1958–1961 Akademie výtvarních umění, Praha, Československo (prof. nár. um. K. Pokorný, K. Hladík)

 
Juraj Bartusz: Travertinová plastika při železniční stanici Košice

Juraj Bartusz v 60. a na počátku 70. let rozvíjel principy abstraktního geometrického umění v prostorových realizacích. Jeho raná tvorba reflektovala principy mezinárodních konstruktivních tendencí, zároveň odpověděla na nové dobové užívání nových sochařských materiálů a jejich možností zpracování. V 60. a 70. letech přilákaly pozornost jeho abstrakce z ohýbaného aluminiového plechu a následně prostorové plastiky inspirované tématem vesmíru a kosmonautiky.[3] V 80. letech se začal věnovat s performativním formám tvorby v podobě házení cihel do tuhnoucí sádry, tvorby autorských technik akční podoby umění a malby,[4] grafiky. Je účastníkem a organizátorem Mezinárodního sochařského sympozia v kovu, uspořádaných Východoslovenskými železárnami v Košicích (1967, 1968), které založil spolu s Františkem Patočkou. Z toho vzešly realizace velkorozměrových, veřejných soch v prostoru: např. Souhvězdí velký vůz, které bylo v roce 1978 úředně odstraněno, Vesmírná brána (nyní osazena u vchodu do Technické univerzity na Letné ulici v Košicích). Spolupracoval s architektem Pavlem Merjavým na realizaci Památníku krompašskej vzpoury (Krompachy, Slovensko). V roce 1966 vytvořil sousoší Brána kosmonautů (sídliště Podhradová, Košice). Je autorem nadrozměrné sochy Pocta Gagarinovi (1976–1979), která se nachází v Košicích v městské části Šaca[5] a autorem bronzové pocty malíři Júliovi Jakobymu (1977–1980), osazené v prostoru Alžbětině ulice v centru Košic.[6]

Samostatné výstavy, výběr

editovat

Společné výstavy, výběr

editovat
  • 1966 Výstava mladých, IX. Kongres AICA, Moravská galerie Brno
  • 1967 Třináct ze Slovenska, Špálova galerie, Praha
  • 1967 Socha ve městě, Bratislava
  • 1967 Socha Piešťanských parků 67, Piešťany
  • 1968 Sculpture Tchécoslovaque de Myslbek à nos jours, Musée Rodin, Paříž
  • 1969 Klub konkrétistů, Galerie umění, Karlovy Vary
  • 1970 Klub konkrétistů, Dům pánů z Kunštátu, Brno
  • 1970 Z tvorby východoslovenských výtvarníků 1960–1970, Východoslovenská galerie, Košice
  • 1970 Z tvorby východoslovenských výtvarníků 1960–1970, Galerie výtvarného umění, Prešov
  • 1970 Polymúzický prostor – Socha, objekt, světlo, hudba, Lázeňský ostrov, Piešťany
  • 1992 Šedá cihla 35/92, Galerie u Bílého jednorožce, Klatovy
  • 1995 Šedesátá léta, Slovenská národní galerie, Bratislava
  • 2010 Juraj Bartusz. gesta / body / sekundy, Slovenská národní galerie, Bratislava

Sbírky

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Bartusz na slovenské Wikipedii.

  1. Mária Bartuszová : provisional forms. Warszawa: Muzeum Sztuki Nowoczesnej, 2014. ISBN 978-83-64177-26-2, ISBN 83-64177-26-5. OCLC 946704824 S. 197–198. 
  2. a b Juraj Bartusz: Osum dvanásť - Nitrianska galéria [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13. (slovensky) 
  3. Bartusz : gestá / gestures / body / sekundy / seconds. 2010. vyd. Bratislava: Slovenská národná galéria 197 s. ISBN 978-80-8059-151-9, ISBN 80-8059-151-2. OCLC 705717865 
  4. Juraj Bartusz - Kresba á 2 sekundy. Web umenia [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Juraj Bartusz. Central European Art Database [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  6. Július Jakoby. kosice.sk [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. Klub konkrétistů : 1967–1997. Jihlava: Kant 165 s. ISBN 80-901903-7-5, ISBN 978-80-901903-7-5. OCLC 248024924 

Literatura

editovat
  • BARTOŠOVÁ, Zuzana. Juraj Bartusz. Výtvarný život. 1985, roč. 30, čís. 8, s. 24–26. 
  • POHRIBNÝ, Arsén. Spod znamenia princípu konštrukcie. Klub konkretistov po dvadsiatich rokoch. Výtvarný život. 1992, roč. 36, čís. 2–3, s. 2–14. 
  • kol. Šesťdesiate roky. 1995. vyd. Bratislava: Slovenská národná galérie 
  • BAJCUROVÁ, Katarína. Geometrické tendencie v slovenskom sochárstve. Zborník referátov z medzinárodného kolokvia. In: Premeny sochárstva 1960–1990. Bratislava: [s.n.], 1994. S. 26–33.
  • Bartusz: Ekologicko-sociologická inštalácia. Žilina: Považská galéria umenia, 1994. ISBN 8088730104. Katalog výstavy : Považská galéria umenia v Žiline [malá výstavná sieň] od 13. 10. 1994 – 11. 12. 1994. 
  • POHRIBNÝ, Arsén. Klub konkrétistů. Praha: Kant, 1997. 22–23 s. ISBN 80-901903-7-5. 
  • BÜNGEROVÁ, Vladimíra; BAJCUROVÁ, Katarína. Bartusz: Gestá / gestures / body / sekundy / seconds. Bratislava: Slovenská národná galéria, 2010. ISBN 9788080591519. 
  • VRBANOVÁ, Alena. Alternatívna Slovenská grafika. Netradičné, experimentálne a autorské podoby slovenskej grafiky v druhej polovici 20. storočia. Bratislava: Roman Fecik Gallery, 2019.