Julius Schmid

rakouský malíř a kreslíř
Tento článek je o rakouském malíři. O americkém vynálezci pojednává článek Julius Schmid (vynálezce).

Julius Schmid (3. února 1854 Vídeň1. února 1935 Mödling) byl rakouský malíř a kreslíř.

Julius Schmid
Narození3. února 1854
Vídeň
Úmrtí1. února 1935 (ve věku 80 let)
Mödling
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, portrétista
OceněníČestný prsten města Vídně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
 
Julius Schmid: Schubertiáda (malováno po Schubertově smrti v roce 1897

Julius Schmid se narodil v rodině obchodníka. V letech 187178 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V roce 1878 obdržel Římskou cenu.

V roce 1899 získal na Velké berlínské výstavě umění zlatou medaili. Od roku 1907 do roku 1925 byl řádným profesorem na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V roce 1900 obdržel za portrét Marie von Ebner-Eschenbachové bronzovou medaili na pařížské Světové výstavě.

 
Julius Schmid: Viktor von Fuchs

Schmid pracoval jako krajinář, portrétista šlechty a významných obyvatel Vídně, malíř historických výjevů, ale vytvořil také například nástropní malbu hodovního sálu v budově vídeňské obchodní komory (1903) nebo nástropní malbu ve Skotském klášteře. Jeho nejznámějším dílem je ale Schubertiáda, jedno ze dvou slavných vyobrazení Franze Schuberta obklopeného přáteli. Ve své době byl uznávaným a respektovaným umělcem, na počátku 20. století však téměř upadl v zapomnění.[1] Za své zásluhy o Rakousko a zvláště rodné město Vídeň obdržel v roce 1929 Čestný prsten města.

Byl otcem rostockého gynekologa Hanse Hermanna Schmida.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Schmid na německé Wikipedii.

  1. WASSERMAN, Janet. Into Oblivion: Julius Schmid, Artist [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-11. 

Literatura

editovat
  • W. Prohaska: Schmid Julius. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 10, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1994, ISBN 3-7001-2186-5, s. 279 f.

Externí odkazy

editovat