Jules Janin

francouzský spisovatel a kritik

Jules Gabriel Janin (18. února 1804, Saint-Étienne19. června, 1874, Passy, Paříž) byl francouzský romantický spisovatel a kritik, představitel frenetické literatury, člen Francouzské akademie.[1][2]

Jules Gabriel Janin
Jules Janin (30. léta 19. století)
Jules Janin (30. léta 19. století)
Narození18. února 1804
Saint-Étienne
Úmrtí19. června 1874 (ve věku 70 let)
Passy, Paříž
Místo pohřbeníCimetière Saint-Louis d'Évreux
Povoláníspisovatel a kritik
Národnostfrancouzská
Alma materLyceum Ludvíka Velikého
Žánrromány a divadelní kritiky
Tématafrenetická literatura
Literární hnutíromantismus
Významná dílaMrtvý osel a gilotinovaná žena
Oceněníčlen Francouzské akademie
Manžel(ka)Adélaïde (1820-1876) (od roku 1841).
Partner(ka)Anaïs Bosiová (1835–1840)
PříbuzníGeorges Duruy (zeť)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině právníka. Vzdělání získal nejprve v rodném městě a pak na prestižním Lyceu Ludvíka Velikého v Paříži. Brzy se ale začal věnovat žurnalistice a pracoval pro Le Figaro nebo pro La Quotidienne. Byl rovněž jedním ze zakladatelů La Revue de Paris a Le Journal des Enfants.

 
Jules Janin roku 1856 na fotografii Nadara.

Známým se stal roku 1829 díky frenetickému románu Mrtvý osel a gilotinovaná žena (L'âne mort et la Femme guillotinée).[3] V tom samém roce se stal pravidelným přispěvatelem do Journal des Debats, kde se roku 1830 stal divadelním kritikem. V této funkcí působil dalších čtyřicet let a stal se jedním z nejvlivnějších dobových kritiků. Byl nazýván princem kritiky. Jeho fejetony si pro svou hravost a pikantnost získaly velikou oblibu. Divadelní hra byla pro něj pouze záminkou pro psaní o nejrůznějších a často i dosti osobních věcech. Jeho kritiky však postrádají soustavnost a jednotný kritický systém.[4]

Janinovo dílo je poměrně rozsáhlé. Kromě kritik obsahuje romány, novely, povídky, fejetony, filologické spisy, básně, filozofická a mravní pojednání, paradoxní a humoristické fantazie, cestopisy, komentáře, biografie i překlady (například Horatia nebo Vergilia).

Roku 1841 se oženil. Roku 1865 učinil neúspěšný pokus stát se členem Francouzské akademie, což se mu podařilo až o pět let později roku 1870, kdy se stal nástupcem Charlese Augustina Sainte-Beuveho. Zemřel o čtyři roky později. Pochován je na Hřbitově svatého Ludvíka v Évreux v rodinné hrobce, kterou nechala postavit jeho manželka.[5]

Dílo (výběr)

editovat
 
Jules Janin (woodburytypie).
  • Talma et Lekain (1826, Talma a Lekain), biografie dvou francouzských herců.
  • L'âne mort et la Femme guillotinée (1929, Mrtvý osel a gilotinovaná žena), frenetický román ve kterém se autor pod silným vlivem literárního díla markýze de Sade a v návaznosti na gotický román snažil šokovat čtenáře drastičností, zdůrazňováním odpudivých detailů a drsných výjevů.
  • La Confession (1830, Zpověď), román.
  • Barnave (1831, Barnave), román.
  • Contes fantastiques et Comtes littéraires (1832, Fantastické a literární povídky).
  • Contes nouveaux (1833, Nové povídky).
  • Les Catacombes (1839), román.
  • La Religieuse de Toulouse (1850, Řeholnice z Toulouse), román.
  • Les Gaîtés champêtres (1851, Venkovské radosti), román.
  • Le Premier feuilleton de Pistolet (1852), satirická povídka obsažená ve sborníku bajek Obrazy ze soukromého i veřejného života zvířat (Scenes de la vie privée et publique des animaux), který uspořádal Pierre-Jules Hetzel.
  • Histoire de la littérature dramatique (1853-1858, Dějiny dramatické literatury).
  • La Fin d'un monde et du neveu de Rameau (1861, Konec jednoho světa neboli pokračování Rameauova synovce), román, pokračování Diderotova románu.
  • L’Interné (1869, Internovaný), román.

Česká vydání

editovat

Reference

editovat
  1. Slovník francouzských spisovatelů, Odeon, Praha 1966, str. 346.
  2. Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, str. 390-391.
  3. Jan O. Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století I., Academia, Praha 1966, str. 302-303.
  4. Ottův slovník naučný, 13. díl, Paseka a Argo, Praha 1998, str. 9.
  5. Évreux - cimetière Saint-Louis

Externí odkazy

editovat
28. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Charles Augustin Sainte-Beuve
18701874
Jules Janin
Nástupce:
John Lemoinne