Josif Rodionovič Apanasenko

sovětský armádní generál

Josif Rodionovič Apanasenko (rusky Иосиф Родионович Апанасенко; 3.jul./ 15. dubna 1890greg. Mitrofanovskoje – 5. června 1943 u Bělgorodu) byl sovětský generál. Velel jezdecké divizi v ruské občanské válce a frontu v druhé světové válce.

Josif Rodionovič Apanasenko

Rodné jménoИосиф
Narození3.jul. / 15. dubna 1890greg.
Mitrofanovskoje
Úmrtí5. srpna 1943 (ve věku 53 let)
u Bělgorodu
Místo pohřbeníBělgorod
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálplukovník
Doba služby1911-1917
a 1918-1943
Sloužil Ruské impérium(1911–1917)
SSSR(1918–1943)
SložkaRuská imperiální armáda(1911–1917)
Rudá armáda(1918–1943)
Jednotka1. jezdecká armáda(1919–1920)
Velel4. jezdecký sbor
Středoasijský vojenský okruh
Dálněvýchodní front
VálkyPrvní světová válka
Občanská válka v Rusku
Druhá světová válka
BitvyBitva u Kurska
VyznamenáníLeninův řád
3x Řád rudého praporu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Pocházel z rolnické rodiny. Sloužil v armádě od roku 1911, bojoval v první světové válce.

V roce 1917 se vrátil domů, koncem roku byl zvolen předsedou místního sovětu. V roce 1918 zorganizoval partyzánský oddíl, sloužil v Rudé armádě jako velitel brigády, později divize. Apanasenkova 6. jezdecká divize bojovala (od léta 1919 v rámci Buďonného 1. jezd. sboru resp. 1. jízdní armády) u Voroněže, Kastorného, Rostova na Donu, stanice Jegorlykské, Brodů a Lvova. V listopadu 1920 se účastnila bojů o Krym.

Ve 20. a 30. letech zůstal u jezdectva, postupně stoupal ve funkcích. Čistkami koncem 30. let jako veterán První jízdní prošel bezpečně. Od února 1938 zaujal post velitele vojenského okruhu.

V lednu 1941 byl převelen na Dálný východ. Zde výrazně zvýšil bojeschopnost vojsk v rámci přípravy k obraně proti eventuálnímu japonskému útoku. V druhé polovině roku 1941 podle rozkazů z Moskvy poslal většinu svých vojsk na německou frontu. Tyto dálněvýchodní divize, obvykle nesprávně zahrnované mezi sibiřské, výrazně posílily sovětská vojska v bitvě o Moskvu. Odeslaná vojska nahradil nově postavenými divizemi, vybavenými a zásobovanými z místních zdrojů. Jeho žádostem o převelení na frontu vyhověl Stalin až v létě 1943. Zúčastnil se bitvy u Kurska, když sovětská vojska přešla do ofenzívy, byl v boji smrtelně raněn.

Vzdělání

editovat
  • 1922 - 1923 - Vyšší akademické kurzy Rudé armády
  • 1928 - absolvoval Kurzy zdokonalování vyššího velitelského sboru
  • 1930 - 1932 - Vojenskou akademii M.V.Frunze

Vojenská služba

editovat
  • 1911 - 1917 - v ruské armádě, naposled jako velitel kulometné roty
  • od května 1918 - velitel partyzánského oddílu
  • říjen 1918 - březen 1919 - velitel brigády 2. Stavropolské pěší divize - velitel brigády 4. střelecké divize
  • 26. března 1919 - 12. října 1920 - velitel 6. jezdecké divize (s přestávkami)
  • náčelník stavropolské gubernské milice
  • říjen 1923 - květen 1924 - smolenský gubernský vojenský komisař
  • květen 1924 - říjen 1929 - velitel 2.(od 1924 5.) Stavropolské jezdecké divize
  • říjen 1929 - 1930 - velitel a komisař 4. Leningradské jezdecké divize
  • listopad 1932 - září 1935 - velitel 4. jezdeckého sboru
  • září 1935 - únor 1938 - zástupce velitele Běloruského vojenského okruhu pro jezdectvo
  • červen 1936 - únor 1938 - současně inspektor jezdectva Běloruského vojenského okruhu
  • 25. února 1938 - 14. ledna 1941 - velitel Středoasijského vojenského okruhu
  • 14. ledna 1941 - 25. dubna 1943 - velitel Dálněvýchodního frontu
  • červen 1943 - 5. srpna 1943 - zástupce velitele Voroněžského frontu

Hodnosti

editovat
  • praporčík

Sovětské

editovat

Řády a vyznamenání

editovat


Politická činnost

editovat
  • od 1918 člen RKS(b)-VKS(b)
  • 20.2.1941 - 5.8.1943 kandidát ÚV VKS(b)

Literatura

editovat

GRIGORENKO, Petr Grigorjevič. В подполье можно встретить только крыс.... New York: Detinec, 1981. Dostupné online. Kapitola 20. Дальневосточный фронт 1941-43 гг.. (rusky) 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce Josif Rodionovič Apanasenko Nástupce
Leonid Grigorjevič Petrovskij velitel Středoasijského vojenského okruhu
1938-1941
Sergej Georgijevič Trofimenko
Grigorij Michajlovič Štern velitel Dálněvýchodního frontu
1941-1943
Maxim Alexejevič Purkajev