Joseph Chamberlain
Joseph Chamberlain (8. července 1836, Londýn, Anglie – 2. července 1914, Londýn, Anglie) byl britský podnikatel a státník. Prosadil se jako úspěšný průmyslník v Birminghamu, poté byl dlouholetým členem Dolní sněmovny a spoluzakladatelem strany liberálních unionistů. Jako dlouholetý ministr obchodu (1880–1885) a kolonií (1895–1903) patřil k výrazným osobnostem britské politiky a rozmachu britského koloniálního impéria přelomu 19. a 20. století.
The Rt. Hon. Joseph Chamberlain | |
---|---|
Ministr kolonií Spojeného království | |
Ve funkci: 29. června 1895 – 16. září 1903 | |
Předchůdce | George Robinson, 1. markýz z Riponu |
Nástupce | Alfred Lyttelton |
Ministr obchodu Spojeného království | |
Ve funkci: 3. května 1880 – 9. června 1885 | |
Předchůdce | Dudley Ryder, vikomt Sandon |
Nástupce | Charles Gordon-Lennox, 6. vévoda z Richmondu |
Stranická příslušnost | |
Členství | Liberální strana (1866–1886) Liberálně unionistická strana (1886–1912) Konzervativní strana (1912–1914) |
Narození | 8. července 1836 Londýn |
Úmrtí | 2. července 1914 (ve věku 77 let) Londýn |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Key Hill Cemetery |
Choť | Mary Endicottová Florence Kenricková Harriet Kenricková |
Rodiče | Joseph Chamberlain a Caroline Harbenová |
Děti | Neville Chamberlain Austen Chamberlain Beatrice Chamberlainová Ida Chamberlainová Hilda Chamberlainová Ethel Chamberlainová |
Příbuzní | Richard Chamberlain[1], Arthur Chamberlain[1] a Mary Chamberlainová[1] (sourozenci) Dorothy Chamberlain[2][1] a Francis Chamberlain[2][1] (vnoučata) |
Alma mater | Univerzitní kolej v Londýně |
Profese | politik |
Ocenění | člen Královské společnosti |
Podpis | |
Commons | Joseph Chamberlain |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeho starší syn Austen Chamberlain byl britským ministrem zahraničí (1924–1929) a nositelem Nobelovy ceny míru, mladší syn Neville Chamberlain byl britským premiérem a signatářem Mnichovské dohody.
Politická kariéra
editovatNarodil se jako syn úspěšného výrobce obuvi v Londýně Josepha Chamberlaina (1796–1874). Za studií vynikl především v matematice a francouzštině, v osmnácti letech začal pracovat pro svého bratrance Josepha Nettlefolda, výrobce železářského zboží v Birminghamu. Chamberlain nakonec převzal vedení podniku a firma patřila k předním producentům šroubů v Evropě, v Birminghamu se také začal angažovat ve veřejném dění. V letech 1874-1876 byl starostou v Birminghamu, v letech 1876–1914 členem Dolní sněmovny[pozn. 1]. Původně patřil k liberálům a v Gladstonových vládách byl ministrem obchodu (1880–1885) a prezidentem úřadu pro místní samosprávu (1886), od roku 1880 zároveň členem Tajné rady. S Gladstonem se později dostal do sporu ohledně politiky v Irsku a své názory také publikoval (Speeches on the Irish Question, 1881).
Po odchodu z Liberální strany se stal zakládajícím členem frakce liberálních unionistů a v Salisburyho vládě byl ministrem kolonií (1895–1903). V době stabilizované vnitropolitické situace koncem 19. století se problematika kolonií stala stěžejním tématem a Chamberlain byl tak jedním z nejdůležitějších členů vlády. Demisi podal v říjnu 1903 spolu s dalšími ministry, v rámci personální obměny kabinetu se pak do vlády dostal jeho syn Austen jako ministr financí.
Kromě svého úspěšného působení v obchodní a koloniální politice se dlouhodobě věnoval rozvoji školství a zvelebování Birminghamu. V Birminghamu podpořil založení univerzity a v letech 1900–1914 byl jejím prvním kancléřem. Mimoto již předtím v letech 1896–1899 zastával čestný post lorda–rektora univerzity v Glasgow. Po záchvatu mrtvice v roce 1906 ukončil veřejnou činnost, do smrti nicméně zůstal poslancem Dolní sněmovny (povýšení do šlechtického stavu odmítl již po odchodu z Gladstonovy vlády).
Josephův mladší bratr Richard Chamberlain (1840–1899) byl též starostou v Birminghamu (1879–1880) a členem Dolní sněmovny, patřil k liberálům, spolu s bratrem pak přešel k liberálním unionistům.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Ve všech volebních obdobích zastupoval Birmingham. Birmingham jako rychle vzrůstající průmyslové centrum získal právo volit poslance až parlamentní reformou z roku 1832. Stále rostoucí význam města vedl k tomu, že počet poslanců za tento obvod byl zvýšen na tři (1868) a nakonec na sedm (1885). Chamberlain nicméně poprvé kandidoval již r. 1868 za město Sheffield, tady ale neuspěl
Reference
editovatLiteratura
editovat- Ottův slovník naučný, díl 12., Praha, 1897 (reprint 1998), s. 32 ISBN 80-7185-157-4
- ERVA, Martin: Rozmach etatismu ve Velké Británii 20. století (dizertační práce); Univerzita Karlova, Praha, Ústav světových dějin; Praha, 2016, 208 stran
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Chamberlain na Wikimedia Commons
- Joseph Chamberlain