Joseph Albert
Joseph Albert (5. března 1825 Mnichov – 5. května 1886 tamtéž) byl německý fotograf a vynálezce.[1] Byl dvorním fotografem bavorského královského domu, pracoval na vylepšení metody světlotisku a vynalezl světlotisk barevný.
| Joseph Albert | |
|---|---|
.jpg) Joseph Albert (1875) | |
| Narození | 5. března 1825 Mnichov |
| Úmrtí | 5. května 1886 (ve věku 61 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′50″ s. š., 11°33′59″ v. d.) |
| Povolání | fotograf a vynálezce |
| Děti | Eugen Albert |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPo studiu fyziky a chemie si otevřel v roce 1850 vlastní fotografický ateliér v Augsburgu. Vylepšil proces světlotisku, prvního foto-mechanického procesu tisku. Umění fotografie studoval u mnichovského fotografa Aloise Löcherera.
Albert byl v roce 1857 jmenován dvorním fotografem bavorské královské rodiny a vrátil se do Mnichova. Portrétoval členy královské rodiny, zvláště krále Ludvíka II. Bavorského a dokumentoval řadu jejich stavebních projektů.[2][3] Zabýval se také reprodukcí obrazů a grafik.
Jeho dům s ateliérem [4] byl vybaven solární kamerou dvorního fotografa Jacoba Wothlyho. Jacob Wothly a Joseph Albert inspirovali Friedricha Wilhelma Hackländera k vytvoření smyšlené románové postavě Wilbert.
Na fotografické výstavě v Hamburku v roce 1868 představil své fotografie pořízené jeho vlastním vylepšeným světlotiskem pod názvem albertotypie. Proces byl určen převážně k vytváření fotografických kopií.[5][6] V roce 1876 následovalo další vylepšení: barevný světlotisk.
Zemřel 5. května 1886 v Mnichově. Jeho hrob se nachází na Starém jižním mnichovském hřbitově.
Jeho syn Eugen (1856–1929) šel ve stopách svého otce a založil fotografickou unii Photographische Union. Kromě toho také dále rozvíjel reprodukční techniky vedoucí až k ofsetovému tisku.
Spolupráce s Husníkem
editovatÚstup daguerrotypie v 60. letech 19. století a zavedení tzv. mokrého procesu ve fotografii sledoval velmi pozorně také Čech Jakub Husník. Při nesčetných pokusech našel pomocníka v táborském lékaři Schwarzovi. V roce 1863 přišel s prvním vynálezem – dvoutónovými fotografiemi.
Husník opakoval všechny pokusy prováděné předtím Pontonem, Talbotem (talbotypie), Poitevinem (uhlotisk) a dalšími s dvojchromanem draselným za působením světla. Zdokonalil způsob reprodukování fotografických obrazů – fotolitografii. Husník postupně vylepšil svůj vynález, takže byl schopen docílit i 1000 otisků. Ve stejné době se stejným problémem, a to úspěšně, zabýval i mnichovský dvorní fotograf Joseph Albert. Po uveřejnění informace o Husníkovi v příloze časopisu Photographische Mitteilungen nedala odezva na sebe dlouho čekat.
V lednu 1869 podepsal Husník s Josephem Albertem smlouvu o přenechání želatinofotolitografie k libovolnému užití za pětiprocentní zisk získaný prodejem podle Husníkova způsobu nad 20 000 zlatých rakouské měny. Husník se rozhodl velmi správně – vybavené tiskárně Josepha Alberta nebyl počtem ani kvalitou reprodukcí schopen konkurovat. Smlouva však na delší čas zabránila poznat pravého vynálezce, jelikož se Husník zavázal zachovat o vynálezu mlčení. Ve světě se proto mluvilo o albertotypii. Husníkova metoda se nicméně prosadila především pod názvem světlotisk.
Galerie
editovat-
Zámek Berg am Starnberger See, okolo 1886 -
Zámek Hohenschwangau s alpským jezerem, 1857 -
Rezidence se zimní zahradou Ludvíka II., Mnichov, okolo 1870 -
Zámek Neuschwanstein, 1886/87 -
Místnost trůnů, zámek Neuschwanstein, 1886 -
Pracovna, zámek Neuschwanstein, 1886 -
Kreslírna, zámek Neuschwanstein, 1886 -
Hudební místnost, zámek Neuschwanstein, 1886 -
Joseph Albert: Ludwig a Malwine Schnorr von Carolsfeld jako Tristan a Isolda při mnichovské premiéře, 1865 -
Princ Georg Bavorský (uprostřed) s rodiči, okolo 1885 -
Cosima Wagner, později druhá manželka Richarda Wagnera, před 1870 -
Adolf von Stählin, duchovní
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Jörg Krichbaum: Lexikon der Fotografen 1981, ISBN 978-3-596-26418-6
Reference
editovat- ↑ Sougez, M.L.; Pérez Gallardo, H.. Diccionario de historia de la fotografía. Madrid: Ediciones Cátedra. pp. 28. ISBN 84-376-2038-4
- ↑ Castellanos, P. (1999). Diccionario histórico de la fotografía. Madrid: Ediciones Itsmo. pp. 16. ISBN 84-7090-325-X.
- ↑ Gernsheim, H.; Gernsheim, A. (1965) (en inglés). A concise history of photography. Londres: Thames and Hudson. pp. 133. OCLC 425560.
- ↑ Podrobný popis viz Photographische Correspondenz, 1865. S.85-89.
- ↑ beyars.com: Beyars Kunstlexikon über Albertotypie Archivováno 23. 10. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Newhall, B.; Fontcuberta, J.. Historia de la fotografía. Desde sus orígenes hasta nuestros días. Barcelona: Editorial Gustavo Gili S.A.. pp. 251. ISBN 84-252-1163-8.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Albert na Wikimedia Commons - Joseph Albert - biografie
