Josef Vít
Josef Vít (13. března 1912[1] Řešetova Lhota – 10. června 1952 Věznice Pankrác) byl český podnikatel a rolník odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1952.
Josef Vít | |
---|---|
Narození | 13. března 1912 Řešetova Lhota Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. června 1952 (ve věku 40 let) Věznice Pankrác Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | česká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
editovatNarodil se v roce 1912 v Řešetově Lhotě.[2] Se svou ženou Marií měl dva syny, jedním z nich byl rovněž Josef (* 1942).[3] Se svou rodinou žil ve Lhotkách u Náchoda, kde vlastnil obchod se smíšeným zbožím, hostinec a pole. Po druhé světové válce byl příznivcem České strany národně sociální, nebyl však jejím členem. Po komunistickém převratu v roce 1948 se Vít aktivně bránil kolektivizaci a postavil se do čela místního odporu proti ní.[4] Za to byl místními funkcionáři KSČ penalizován.[5]
Pomoc odbojáři
editovatV prosinci 1951 se v hostinci setkal s místním odbojářem Miloslavem Stejskalem, který v oblasti aktivně podnikal protirežimní akce. Stejskal však krátce poté jednoho komunistického funkcionáře, jehož adresu bydliště mu Vít prozradil, postřelil. Brzy poté postřelil i ženu jednoho z místních funkcionářů. Stejskal byl poté zastřelen při přestřelce, Vít byl ještě téhož měsíce v rámci akce Teror Náchod zatčen.[5][6]
Soudní proces a smrt
editovatPo svém zatčení byl ve vazbě v Hradci Králové mučen a donucen k přiznání ke zcela smyšleným činům. V politickém procesu byl za trestné činy velezrady, návodu k trestnému činu proti republice a útok proti bezpečnostnímu orgánu za použití zbraně v lednu 1952 odsouzen k trestu smrti. Žádosti o prezidentskou milost, kterou sepsala jeho žena, nebylo vyhověno.[7] Popraven byl v červnu 1952 spolu se svým švagrem Josefem Řezníčkem.[8] Krátce po jeho popravě byla ke dvouletému trestu odnětí svobody odsouzena i jeho žena, které byl udělen za nadržování trestnému činu. V procesu byly odsouzeny téměř dvě desítky dalších zemědělců z oblasti.[9] Jeho synové byli poté umístěni do dětského domova v Jaroměři.[7]
Politický charakter celého procesu potvrzuje následující pasáž z verdiktu: „U obviněných soud dospěl k přesvědčení, že vzhledem k jejich založení a protistátnímu zaměření i k rozsáhlé a nebezpečné trestní činnosti, jde o nepřátele pracujícího lidu, které dlužno zneškodniti a nadobro vyřaditi z naší společnosti…“
Rehabilitace
editovatRehabilitován byl po sametové revoluci v květnu 1991.[5] V Náchodě byla k uctění jeho památky v roce 1997 instalována pamětní deska.[4] Podobná deska byla instalována v srpnu 2008 v Litoboři.[10] O jeho příběhu podrobně pojednává diplomová práce Pavla Světlíka z roku 2009.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Josef Vít. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ 1952 Terror Náchod | Memory of Nations. www.memoryofnations.eu [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Josef Vít (1942). www.memoryofnations.eu [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Josef Vít (1942) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Teror Náchod | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Památník obětem komunismu :: Obec Litoboř. litobor.webnode.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Skulptura Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Josef Vít (1942). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ SVĚTLÍK, Pavel. RODINA SEDLÁKA VÍTA V REPRESÍCH REŽIMU JEDNÉ STRANY. dspace.cuni.cz. Dostupné online.