Josef Stavěl

český psycholog

Josef Stavěl (12. března 1901 Znojmo17. srpna 1986 Praha) byl český psycholog a vysokoškolský pedagog, jeden ze zakladatelů psychologie v Československu. V roce 1949 přednášel na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obecnou psychologii.

Prof. PhDr. Josef Stavěl
Narození12. března 1901
Znojmo
Úmrtí17. března 1986 (ve věku 85 let) nebo 17. srpna 1986 (ve věku 85 let)
Praha
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se 12. března roku 1901 ve Znojmě jako druhorozené dítě v rodině právníka, vystudoval gymnázium v Moravských Budějovicích, kde publikoval ve Studentském časopise, působil v ochotnickém divadle a vzdělával se v hudbě. Na filosofické fakultě pražské univerzity se rozhodl věnovat pozornost psychologii, i když vyhlídky na praktické uplatnění byly tehdy více než problematické.

V roce 1924 získal s disertační prací Problém dresury doktorát. Koncem dvacátých let pracoval v Psychotechnickém ústavu Masarykovy akademie práce, kde byl pověřen psychologickým vyšetřováním.[1]

V roce 1929 odešel do Bratislavy s pověřením vytvořit na Slovensku samostatný vědecký ústav, který bude nejprve vyvíjet potřebné metody, jež nebudou přijímány z ciziny, ale budou vycházet ze specifických slovenských poměrů.

V roce 1936 se Stavěl na výzvu profesorů Hendrycha a Tvrdého v Bratislavě habilitoval spisem Hlad, příspěvek k analýze pudu. V řadě aspektů v díle předběhl světovou vědu jak v kritice pojmů, tak v pozitivní formulaci otevřených problémů. Zdůvodnil zde strukturovanost motivace a její hierarchii proti ještě dodnes mnohdy unitárnímu pojetí pudu a rozpracoval alimentární chování. Výzkum speciálních hladů jako motivačních jevů se ve světové literatuře začalo objevovat a zkoumat v přiměřené míře teprve v 70. letech.

Po návratu do Prahy v roce 1939 pracoval v Ústavu lidské práce a pokračoval ve vyvíjení testů, které měly po válce sloužit k systemickému studiu vývoje české mládeže. Po válce tak ovlivnil svými přesnými a detailně propracovanými přednáškami celou generaci studentů.

Kolem roku 1961 odešel předčasně do důchodu. Z části z důvodů zdravotních, ale v pozadí byl i tlak politický. Vydal monografii Antická psychologie, v níž dokázal myšlenky starověkých autorů přenášet i do dnešní doby.

Mimo psychologii byla jeho druhým zájem hudba. Měl vytříbený hudební smysl, zkušenost aktivního houslisty, sbírku gramofonových desek a systematicky sledoval rozhlasové koncerty. Zemřel po krátké nemoci 17. srpna 1986 v Praze.

Kariéra

editovat

Téma své disertační práce Problém dresury zvolil pod vlivem Bühlerovy teorie duševního vývoje, charakterizovaného mimo jiné rozlišováním tří jeho stádií (instinkt-drezúra-inteligence). [2] Experimentoval s čerstvě vylíhlými kuřátky ve svém studentském bytě. Zjistil, že kuřátka běhala za jeho rukou jako za kvočnou. Popsal v podstatě proces, který zhruba o 10 let později analyzoval Konrad Lorenz a nazval ho vtištění.

Prosazoval pojetí, že poznání osobnosti jedince může být založeno pouze na kombinaci různých metod, a že tedy psychodiagnostika musí být vícedimenzionální. Značné úsilí věnoval vytváření psychometricky ověřených testů, ale zároveň zdůrazňoval, že jsou v nich skryta mnohá úskalí, která je možno překonávat jejich kontrolou a ověřování pomocí jiných metod. Příkladem promyšlené kombinace kvantitativních technik zkoumání s jemnou kvalitativní analýzou získaných dat byly Stavělovy studie o lidských zájmech. Také prosazoval ideu o systematickém vedení pro volbu povolání u mladých lidí a nepoužívání mechanického a jednorázového vyšetření.

V roce 1928 založil Psychotechnický ústav v Bratislavě a pracoval zde do roku 1939. V Bratislavě začal své dlouhodobé studie detailního rozboru instinktivního chování larev mravkolva obecného. [3]Zaměřil se na konstrukční aktivity larev a prokazoval její plastičnost jak v intraindividuální, tak v interindividuální variabilitě.

Svým spisem Hlad: příspěvek k analyse pudu předběhl hned v několika aspektech světovou vědu jak v kritice pojmů, tak v pozitivní formulaci otevřených problémů. Zdůvodnil zde strukturovanost motivace a její hierarchii proti ještě dodnes mnohdy unitárnímu pojetí pudu a rozpracoval alimentární chování. Výzkum speciálních hladů jako motivačních jevů se ve světové literatuře začalo objevovat a zkoumat v přiměřené míře teprve v 70. letech.[4]

  • Poradnictví při volbě povolání, 1934
  • Hlad: příspěvek k analyse pudu, 1937
  • Předivo zájmů: příspěvek k jeho psychologické analyse, 1944
  • Psychotechnika a vysoká škola, 1950
  • Dějiny psychologie, 1958
  • Antická psychologie, 1972

Reference

editovat
  1. Josef Stavěl vzpomínka [online]. Dostupné online. 
  2. Z historie psychologie [online]. Dostupné online. 
  3. Psychologie u nás a v zahraničí [online]. Dostupné online. 
  4. Instinktivní aktivity mravkolva. Časopis Vesmír [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat