Josef Podhajský
Josef Podhajský (3. července 1858 Vysoké Mýto – 1. listopadu 1912 Praha)[1] byl český architekt a vyučující na c. k. státních průmyslových školách v Plzni a Praze.
| Josef Podhajský | |
|---|---|
| Narození | 3. července 1858 Vysoké Mýto |
| Úmrtí | 1. listopadu 1912 (ve věku 54 let) Praha |
| Povolání | architekt a učitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatJosef Podhájský se narodil ve Vysokém Mýtě a reálku absolvoval v blízké Litomyšli. Odborné vzdělání získal ve Vídni na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění (1883–1886)[2], kde se věnoval studiu středověké architektury. Už v roce 1885 získal stříbrnou medaili na vídeňské akademii. Podnikl studijní cestu po Nizozemsku, Belgii, Dánsku, Německu a Itálii.[3]
V roce 1889 získal stavitelskou koncesi.[4] Avšak v rakouské metropoli (i kvůli nedostatku kontaktů) nenašel pracovní uplatnění. Proto vstoupil do státních služeb a stal se odborným učitelem na c. k. české průmyslové škole v Plzni, odkud byl brzy přeložen na c. k. vyšší průmyslovou školu v Praze.[4][2] (ze suplenta na skutečného učitele byl povýšen v září 1891[5]).
Kromě pedagogické činnosti však byl činný i jako architekt, přičemž řada jeho návrhů získala ocenění.[2] Jeho tvorba byla ovlivněna dílem Antonína Wiehla.[3]
Byl zakládajícím členem Jednoty umělců výtvarných v Praze[6] a výboru pro odborné a umělecko-průmyslové školství Výstavy architektury a inženýrství v Praze.[7] Zasedal mj. v porotě na stavbu sokolovny v Pardubicích.[8]
Zemřel dne 1. listopadu 1912, kdy jej ve věku 54 let postihla mrtvice. Zemřel ve svém bytě na Senovážném (tehdy Havlíčkově) náměstí 1985/2 na Novém Městě Pražském.[9]
Návrhy a realizace
editovatPraha
editovatZ Prahy lze z jeho díla uvést návrhy na zemské muzeum (1883, obdržel čestné uznání), budovu Živnostenské banky a zastavění průlomu „U Klíčů“ na Malé Straně (v obou případech první cena), či návrh na pražskou měšťanskou besedu.[4] Mezi jeho realizované projekty v Praze patří secesní činžovní dům na Senovážném náměstí 1985/11 (1902) a vila Na Zátorce čp. 258 (1906). Podílel se i na stavbách objektů na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895[10], když navrhl slezský statek a jaroměřskou chalupu.[4] Účastnil se i soutěží na chemický ústav české univerzity v Praze či regulaci Josefského náměstí a Malé Strany.[4]
Plzeňsko
editovatJeho významnou realizací je sokolovna v Plzni – Štruncových sadech, mimořádně hodnotná novorenesanční stavba (1892–1896).[11] V Plzni se také účastnil architektonické soutěže na výstavbu divadla J. K. Tyla.[12] Na Plzeňsku realizoval i novobarokní přestavbu kostela sv. Jana Křtitele ve Vojenicích (1890–1896).[4][13][14]
Východní Čechy
editovat
Většinu svého působení spojil s rodnými východními Čechami. Zasloužil se např. o tyto realizované projekty:
- palmový skleník, Kopidlno, postaven podle vzoru skleníku ve vídeňském Schönbrunnu, nejvýznamnější stavba zámeckého areálu (1894)[15][16]
- vila Josefa Šímy, Riegerova čp. 186, Vysoké Mýto (1899–1901)[17]
- sokolovna ve Vysokém Mýtě (1900–1902)[18][19][20]
- divadlo (někdejší sokolovna) v Jaroměři (1901–1903)[2]
Podílel se na puristické přestavbě kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě.[21] Účastnil se také soutěží na záložnu v Českém Brodě či radnici v Pardubicích.[4]
Zahraničí
editovat- česká turistická chata Ravný, pod Grintovcem (1898–1900).[4][22][23][24]
Publikační činnost
editovatByl také publikačně činný. Jeho odborné články vyšly v časopisech Technický Obzor, Architektonický Obzor a vídeňských periodicích Der Architekt a Weiner Bauhütte. Dále sepsal učební text pro pražskou průmyslovou školu o stavitelství a stavebním hospodářství.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PODHAJSKÝ Josef 3.7.1858-1.11.1912 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Osobnosti regionu: Josef Podhajský. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 1. [s.l.]: [s.n.] 218 s. ISBN 978-80-237-3633-5.
- ↑ a b c d e f g h Nekrolog. Prof. Josef Podhajský. Architektonický obzor [online]. 1913 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Osobní. Čech, politický týdenník katolický [online]. 1891-09-09 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze: 14. říjen-21. listopad. [online]. Praha: Nákladem Jednoty umělců výtvarných, 1899 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Výstava architektury a inženýrství v Praze!. Česká škola, časopis vychovatelský pro učitelstvo a přátele školství národního v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku [online]. 1898-09-01 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Soutěže. S. 2. Architektonický obzor [online]. Spolek architektů a inženýrů v Království českém, 1906-01-03 [cit. 2024-07-09]. Roč. 5, čís. 1, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Úmrtí. Venkov: orgán České strany agrární [online]. 1912-11-02 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk; SVOBODA, Jan E.; ŠTURSA, Jiří. Praha 7: sto let moderní architektury : 1885-1985 [online]. Praha 7: 1985 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ sokolovna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Jana Křtitele, Kladruby. www.hrady.cz [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Jana Křtitele - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický palmový skleník u zámku v Kopidlně. Kudy z nudy [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Palmový skleník: Kopidlno. www.kopidlno.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Vila Josefa Šímy, Pardubický - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ sokolovna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Sokolské památky | Sokolovna Vysoké Mýto. www.sokolskepamatky.eu [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ ARCHINDEX - Moderní architektura a její tvůrci. www.archindex.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTA, Jaroslav; HAVEL, Václav. Letem českým světem: obraz proměny českých zemí v odstupu století, 1898-1998. Lomnice nad Popelkou: Jaroslav Bárta, Studio JB ISBN 978-80-900903-6-1.
- ↑ Jedna z nejstarších slovinských horských chat má české srdce - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2021-07-19 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ česká chalupa na Ravném pod Grintovcem. Národní politika [online]. 1900-03-09 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Češi a Slovinci v moderní době: politika, společnost, hospodářství, kultura = Slovenci in Čehi v dobi moderne: politika, družba, gospodarstvo, kultura. Příprava vydání Jure Gašparič. Praha : Ljubljana: Nová tiskárna Pelhřimov ; Institut za novejšo zgodovino 425 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7415-025-8. OCLC 663451698 OCLC: ocn663451698.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Podhajský na Wikimedia Commons
