Josef Plzák (odbojář)
Josef Plzák (18. dubna 1920[1] Chrást u Plzně – 7. ledna 1950 Věznice Pankrác) byl český důstojník ČSA a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1950.
| Josef Plzák | |
|---|---|
| Narození | 18. dubna 1920 Chrást u Plzně  Československo |
| Úmrtí | 7. ledna 1950 (ve věku 29 let) Věznice Pankrác Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Narodil se v roce 1920 v Chrástu u Plzně.[2] Za druhé světové války byl vězněn v Terezíně. Po únorovém převratu se zapojil do protikomunistického odboje, když se stal členem skupiny MAPAŽ. Předmětem činnosti skupiny mělo být kromě šíření protirežimních tiskovin také shromažďování zbraní či pomoc občanům Československa uprchnout ze země na západ. Skupina také podnikla v letech 1948 a 1949 sérii bombových útoků, které ovšem nikoho nezabily.[3] Státní bezpečnost však členy skupiny odhalila. Plzák tak byl v srpnu 1949 zatčen a vzat do vazby.[4] V politickém procesu konaném v Sokolovně v Lounech byl v říjnu 1949 odsouzen k trestu smrti.[5] Popraven byl v lednu 1950 spolu s Bohumilem Klemptem, Kamilem Novotným a Josefem Hořejším.[6][7][8] Jeho poslední slova zněla: „Ať žije Masaryk, ať žije MAPAŽ!“.[9] Dvě desítky dalších osob byly v procesu odsouzeny k dlouholetým trestům odnětí svobody včetně čtyř doživotních trestů.[10][11] V Lounech byla v lednu 1993 k uctění jeho památky instalována pamětní deska.[12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Josef Plzák. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Rok 1949: Atentáty na komunistické představitele. Odboj, nebo vražda?. Plus [online]. 2018-09-21 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Když jsem se s tatínkem loučila, nechtěl mě pustit z náruče | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2021-06-26 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ PLACHÝ, Zdeněk. U sokolovny v Lounech se vzpomínalo na protikomunistický odboj. Žatecký a lounský deník. 2017-01-07. Dostupné online [cit. 2024-06-30].
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Na vězeňském popravišti na Pankráci byli rozprášeni mašínovci i Kalandra. iDNES.cz [online]. 2023-08-24 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Vzpomínka. mulouny.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ TEMNÁ DOBA. Příběh odbojové skupiny MAPAŽ, o které se moc nemluví. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Vykopat si vlastní hrob: Odbojáři ze skupiny MAPAŽ chtěli vraždit komunisty, čekala je za to smrt. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska protikomunistickým odbojářům | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.