Josef Pelej
Josef Pelej (17. října 1908, Nevcehle[1] – 30. června 1942, Praha, Kobyliská střelnice[2][3]) byl za protektorátu příslušníkem ilegální vojenské odbojové organizace Obrana národa.[2]
Josef Pelej | |
---|---|
Narození | 17. října 1908 Nevcehle[1] |
Úmrtí | 30. června 1942 (ve věku 33 let) Praha, Kobyliská střelnice[2] |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením[3] |
Bydliště | Praha - Vršovice, Brožíkova 36[1] [p. 1] |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Znám jako | „muž pod šifrou 65“[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Odbojová činnost
editovatPelej byl spolupracovníkem štábního kapitána Václava Morávka a zřejmě i jeho kontaktem na majora letectva RNDr. Josefem Jedličkou.[2] Podle zjištění gestapa měl najímat po Praze asi 20 bytů,[2] které sloužily jako zpravodajské přepážky nebo konspirační byty.[2] Jeden z těchto bytů byl v Karlově ulici (Karlova 145/25, Praha 1), kde se gestapo pokusilo neúspěšně zatknout štábního kapitána Václava Morávka (viz dále).[2] Josef Pelej byl zatčen dne 18. prosince 1941 v Husově fondu (spolek pro podporu nemajetných studentů - v likvidaci) na adrese Jungmannova 26/15, Praha 1.[2] Ihned po zatčení Josefa Peleje byly místnosti spolku gestapem úředně uzavřeny. (Později gestapo činnost spolku opět povolilo.)[2]
Byt v Karlově ulici byl gestapem odhalen na základě výslechu Josefa Peleje zadrženého 18. prosince 1941 v Jungmannově ulici.[2] V tomto domě se nacházel konspirační byt Tří králů obývaný manžely Schmiedlovými: nevidomým Janem Schmiedlem a neslyšící Janou Schmiedlovou.[2] Přepadové komando úředníků gestapa pod vedením Wilhema Schultze tady překvapilo brzy ráno 20. prosince 1941 Václava Morávka.[2] Štábní kapitán čelil přesile osmi příslušníků gestapa.[2] Nejprve zasáhl kriminálního komisaře Dittmara Bingela do pravého ramene a pravého kyčle.[2] Odraženou střelou pak zasáhl příslušníka gestapa Williho Lingnera do stehna.[2] Když zasahujícímu komandu došla munice, nechal velící Wilhelm Schultze obsadit vchod do domu a jednoho příslušníka gestapa odeslal pro přivolání posil na nedaleké policejní komisařství.[2] V nestřeženém okamžiku seběhl obklíčený Václav Morávek do přízemí domu, kde hlídkujícího úředníka gestapa Alfreda Jägera střelil do pánve.[2] Sám pouze lehce zraněný unikl na ulici.[2] Po přestřelce v Karlově ulici zůstal štábní kapitán Václav Morávek prakticky bez spojení a bez kontaktů.[2]
V konspiračním bytě padly (podle poválečné výpovědi Dittmara Bingela) do rukou gestapa výbušniny, rozsáhlý zpravodajský materiál, šifrovací kniha a seznamy konfidentů gestapa (tzv. index Hnutí odporu).[2] Gestapo také údajně našlo Morávkovy „paměti“ (nazvané „Od důstojníka k zločinci“), které (pokud skutečně existovaly) se ale nedochovaly.[2] [p. 2]
Soud a poprava
editovatJosef Pelej byl za svoji odbojovou činnosti odsouzen k trestu smrti. Přibližně měsíc po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) během tzv. druhé heydrichiády byl Josef Pelej dne 30. června 1942 v podvečer[3] na Kobyliské střelnici v Praze (společně s podplukovníkem Josefem Mašínem, plukovníkem Josefem Churavým, majorem Josefem Jedličkou[2] a některými dalšími členy Obrany národa) popraven zastřelením. Jeho tělo bylo s ostatními zastřelenými převezeno do Strašnic, spáleno ve Strašnickém krematoriu a popel rozptýlen na zelenou plochu poblíž objektu.
-
Pět bronzových desek se jmény popravených v úterý dne 30. června 1942 v 19.30
-
Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)
-
Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)
-
Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)
-
Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)
-
Tryzna (30. června 1947),
titulní strana dokumentu[4] -
Tryzna (30. června 1947), Seznam popravených[4]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ V letech 1910 až 1947 se ulice jmenovala „Brožíkova“ (německy Brožík–Strasse), nyní (2019) se jmenuje „Kvestorská“ a nachází se na Praze 4.[2]
- ↑ Jako místo nálezu těchto Morávkových „pamětí“ je uváděn sice byt v Karlově ulici, ale podle protokolu byly nalezeny v jiném bytě o 5 dní dříve a to již dne 15. prosince 1941.[2]
Reference
editovat- ↑ a b c d KOŠAŘ, Jiří; SEDLÁČEK, Jiří. K otázkám Václava Morávka; Téma: Československý odboj, Vydáno dne: 21. 03. 2009 [online]. 2009-03-21 [cit. 2019-01-10]. Josef Pelej (narozen 17.10.1908 v obci Nevcehle, okr.Dačice), bytem Praha, Vršovice, Brožíkova 36; nejspíše "muž pod šifrou 65". Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-30.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Jungmannova 26/15, Praha 1; Karlova 145/25, Praha 1, Kvestorská ulice, Praha 4, s. 146, 148, 464.
- ↑ a b c Prag - Kobylisy (Kobyliská střelnice) Seznam popravených [online]. [cit. 2019-01-12]. Pelej Joseph (Josef) * 17.10.1908; hingerichtet am Dienstag den 30.06.1942 um 19:30 Uhr. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození).