Wikipedie

Josef Končinský

Narozen 22.11.1832 v Lužanech, zemřel 12.4.1910 v Praze. Středoškolský profesor, překlady z řečtiny.

Josef Končinský (22. listopadu 1832 Lužany u Jičína[1] – 12. dubna 1910 Královské Vinohrady[2]) byl český středoškolský profesor a klasický filolog. Vyučoval na gymnáziích v Jindřichově Hradci, Banské Bystrici a Hradci Králové, později byl ředitelem gymnázií v Třeboni a Německém Brodě. Přeložil dvě Sofoklovy tragédie. K jeho žákům patřili např. František Adolf Šubert a Alois Jirásek.

Josef Končinský
Narození22. listopadu 1832
Lužany nebo Lužany
Úmrtí12. dubna 1910 (ve věku 77 let)
Královské Vinohrady
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánístředoškolský učitel, klasický filolog a překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Narodil se 22. listopadu 1832 v Lužanech u Jičína[3] jako syn rolníka.[1] Studoval na gymnáziu v Jičíně a na pražské univerzitě.[4] Potom vyučoval jako suplent na gymnáziu v Jindřichově Hradci (1856–57), odkud se přesunul do Banské Bystrice.[4] Společně s ním tam působilo několik českých profesorů, jako např. Norbert Hajnovský, Ondřej Franta, Hynek Jaroslav Mejsnar a Václav Zenger; spojeným úsilím založili dobrou pověst této školy, na kterou později navázali slovenští profesoři znalí maďarštiny.[5] Roku 1860 získal místo na gymnáziu v Hradci Králové.[6]

V roce 1883 byl jmenován ředitelem gymnázia v Třeboni;[7] školu pod jeho vedením (příklad: 1884/85) navštěvovalo 90 studentů a vyučovalo v ní kromě ředitele 7 pedagogů.[8] Roku 1887 byl přeložen do Německého Brodu;[9] toto gymnázium mělo v posledním roce jeho působení (1893) 285 studentů a 18 učitelů.[10] Vedle toho zasedal v maturitních komisích v jiných městech (např. České Budějovice 1887[11] a Kolín 1888[12]) a byl členem výboru Ústředního spolku českých středních škol.[13] Roku 1893 odešel do výslužby s titulem školního rady[14] a přestěhoval se na Královské Vinohrady.[15]

V pozdějších letech na něj vzpomínali bývalí studenti, jako např. Václav Řezníček („věhlasný filolog a vzácný učitel“),[16] Stanislav Nikolau („za muziku a zpěv, před svým svátkem v gymnasiu v podvečer provedený, odměnil se kolečkem cukroví a sklenkou vína“ a „uvítal, když jsme si jako studenti zařídili tělocvičnu za humny Kahlerova statku a občas navštívil naše cvičení se svým Oidipem na Kolóně, kterého tehdy opravdu na koleně překládal“),[17] Jan Jakubec („Jan si ho vážil nejen jako výborného učitele, ale jako rozšafného muže vůbec“)[18] a nejrozsáhleji zřejmě Alois Jirásek.[19]

V březnu 1909 se v Praze účastnil oslav šedesátých narozenin svého žáka Františka Adolfa Šuberta[20] a v září téhož roku srazu hradeckých maturantů po třiceti letech.[21]

Zemřel 12. dubna 1910 na Královských Vinohradech čp. 700 (rohový dům Bělehradská 700/81 a Rumunská 700/20, Praha 2) na rakovinu žaludku.[2] Pohřben byl za velké účasti především středoškolských a vysokoškolských učitelů.[22]

Dílo

editovat

Přeložil dvě Sofoklovy tragédie, Oidipus na Koloně a Král Oidipus (uváděno i pod názvem Oidip král).[4] Druhá z nich byla v listopadu 1889 uváděna v Národním divadle v režii Jakuba Seiferta s Vojtou Slukovem v hlavní roli.[23] Představení se setkalo s úspěchem u diváků i kritiky, ovšem zásluhou protagonisty, nikoliv překladatele. Ve Světozoru se vyjádřili celkem diplomaticky („P. Slukov může Oidipa hráti úplně bez nápovědy, tak ovládá ohromný text role, text, který v překladě profesora Končinského, sice vzácně věrném, ale přece nedosti průhledném, deklamaci působí nemalé obtíže.“),[24] ale recenzent Zlaté Prahy napsal otevřeně: „Ne právě na prospěch dílu jest překlad Končinského. Věříme, že jest filologicky správný, však básnicky a divadelně způsobilý není.“[25] 30 zlatých z honoráře věnoval Končinský penzijním fondům pro členy divadelního souboru.[26]

Z titulu ředitele je také podepsán pod řadou výročních zpráv gymnázií v Třeboni a Německém Brodě.[27]

Rodina

editovat
  • 7. září 1863 se v Hradci Králové oženil se 17letou Annou Cyrani (cca 1846–1866), dcerou tehdy již zemřelého krajského tajemníka Františka Cyraniho, přičemž jedním ze svědků byl ředitel gymnázia Tomáš Václav Bílek.[28] 8. října 1866 se stala obětí cholery.[29]
    • Dcera Anna (1864–??) se provdala za středoškolského profesora přírodopisu Vojtěcha Prince (1846–1931).[30] Viz též vzpomínky Aloise Jiráska.[19]
    • Dcera Marie (1865–1866) zemřela 3. října 1866 ve věku 11 měsíců na „psotník“.[31]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených Lužany u Jičína, sign. 94-4, ukn 5774, s. 234
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Vinohrady, sign. VIN Z6, s. 22
  3. ↑ Sedmdesáté narozeniny. Národní politika. 1902-11-21, roč. 20, čís. 320, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  4. ↑ a b c Končinský Josef. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. Svazek 14. S. 671.
  5. ↑ Slovensko od let šedesátých VII. Naše doba. 1895–96, roč. 3, čís. 1–12, s. 705. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  6. ↑ Königgrätz. Schematismus der österreichischen Gymnasien und Realschulen. 1860, roč. 1860, čís. 1, s. 32. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  7. ↑ Osobní. Národní listy. 1883-06-30, roč. 23, čís. 154, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  8. ↑ Státní reálné gymnasium v Třeboni. Budivoj. 1885-07-30, roč. 21, čís. 61, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  9. ↑ Různé zprávy. Z Vídně. Národní politika. 1887-09-13, roč. 5, čís. 252, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  10. ↑ Učitelské a školské zprávy. Národní listy. 1893-07-26, roč. 33, čís. 205, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  11. ↑ Osobní. Ohlas od Nežárky. 1887-06-24, roč. 17, čís. 26, s. 259. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  12. ↑ Učitelské a školské zprávy. Národní listy. 1888-08-16, roč. 28, čís. 227, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  13. ↑ Výroční zpráva Ústředního spolku středních škol českých za správní rok 1889. Krok. 1890, roč. 4, čís. 7, s. 298. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  14. ↑ Telegrafické zprávy. Z Vídně. Národní listy. 1893-03-21, roč. 33, čís. 80 (odpolední), s. 1. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  15. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 285, obraz 58
  16. ↑ ŘEZNÍČEK, Václav. Královéhradecké vzpomínky XXVI. Obnova. 1904-12-16, roč. 10, čís. 51, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  17. ↑ NIKOLAU, Stanislav. Naše literární a politická výchova. III. Dvě gymnasia. Národní politika. 1939-06-16, roč. 57, čís. 136, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  18. ↑ JAKUBEC, Alois. Jan Jakubec. Lidové noviny. 1942-07-12, roč. 50, čís. 350**, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  19. ↑ a b JIRÁSEK, Alois. Z mých pamětí. Praha: J. Otto, 1932. 307 s. Dostupné online. Kapitola XXXIV, s. 335–338. 
  20. ↑ K 60. narozeninám řed. F. A. Šuberta. Národní listy. 1909-03-30, roč. 49, čís. 89, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  21. ↑ Sjezd spolužáků oktávy Končinského v Praze. Obnova. 1909-09-17, roč. 15, čís. 37, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  22. ↑ Pohřeb školního rady pana Josefa Končinského. Národní politika. 1910-04-15, roč. 28, čís. 103, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  23. ↑ Král. zem. české divadlo v Praze. Národní listy. 1888-08-16, roč. 29, čís. 323, s. 7. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  24. ↑ ŠIMÁČEK, Matěj Anastasia. Divadlo a hudba. Činohra. Světozor. 1889-11-29, roč. 24, čís. 2, s. 23–24. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  25. ↑ Dramatické umění. Z Národního divadla. Oidip král. Zlatá Praha. 1889-11-29, roč. 7, čís. 2, s. 23–24. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  26. ↑ Z kanceláře Národního divadla. Národní politika. 1889-12-31, roč. 7, čís. 361, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 
  27. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR
  28. ↑ SOA Zámrsk, Matrika oddaných Hradec Králové, sign. 51-3509, ukn 3059, s. 294
  29. ↑ SOA Zámrsk, Matrika zemřelých Hradec Králové, sign. 51-23, ukn 3067, s. 475
  30. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 136 • 1846 • Princ, Vojtěch
  31. ↑ SOA Zámrsk, Matrika zemřelých Hradec Králové, sign. 51-23, ukn 3067, s. 467

Externí odkazy

editovat
  • Josef Končinský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Končinský&oldid=24212585“