Josef Jaroš (notář)

notářský koncipient v Kyjově, notář v Příboru a Ivančicích, redaktor Kalendáře právníků (1879-1942)

JUDr. Josef Jaroš (1. února 1879 Milotice27. října 1942 Věznice Plötzensee) byl český právník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

JUDr. Josef Jaroš
Narození1. února 1879
Milotice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1942 (ve věku 63 let)
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánínotář
TitulJUDr.
ChoťEmilie Seifertová
DětiHelena Jarošová
RodičeJosef Jaroš, Matilda Smitová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Jaroš se narodil 1. února 1879 v Miloticích na hodonínsku v mlynářské rodině Josefa Jaroše a Matildy rozené Smitové. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a poté právnickou fakultu v Praze. Pracoval jako notářský koncipient v Kyjově, následně jako notář ve Frenštátu pod Radhoštěm, Ivančicích a nakonec v Brně. Byl členem profesních a kulturních organizací, mj. pražské Umělecké besedy. Hrál na violu v brněnském Orchestrálním sdružení.

 
Titulní strana rozsudku Lidového soudního dvora

Protinacistický odboj

editovat

Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do protinacistického odboje konkrétně do politické organizace Obrany národa. Vzhledem ke svému věku se již zřejmě neúčastnil aktivních odbojových akcí, přispíval ale nemalými finančními částkami. Za svou činnost byl zatčen gestapem dne 20. listopadu 1939, vězněn byl na Špilberku, Kounicových kolejích a v Berlíně. Dne 9. června 1942 byl odsouzen k trestu smrti a 27. října téhož roku popraven gilotinou ve věznici Plötzensee společně s dalšími brněnskými odbojovými spolupracovníky učitelem a sokolem Jaroslavem Skryjou, profesorem Janem Uhrem a ředitelem brněnského rozhlasu Antonínem Slavíkem.

Josef Jaroš se v roce 1911 oženil s Emilií Seifertovou. Jeho dcera Helena Jarošová byla rovněž zapojena do odbojové činnosti Obrany národa, odhalena ale nebyla a válku přežila.[1]

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat