Josef Jandera
Josef Jandera (9. června 1896, Třebnouševes – 1. dubna 1945, Koncentrační tábor Terezín) byl funkcionář československého dobrovolného hasičského sboru, odbojář v období druhé světové války a oběť nacismu.
| Josef Jandera | |
|---|---|
| Narození | 9. června 1896 Třebnouševes  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. dubna 1945 (ve věku 48 let) Koncentrační tábor Terezín  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | následky věznění |
| Národnost | česká |
| Povolání | lakýrník, natěrač, malíř, dobrovolný hasič |
| Choť | Bohumila Patáková |
| Děti | synové Jaroslav a Antonín |
| Rodiče | Václav Jandera, Františka Kasková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatPřed druhou světovou válkou
editovatJosef Jandera se narodil 9. června 1896 v Třebnouševsi na Hořicku v rodině čeledína Václava Jandery a Františky, rozené Kaskové. Vyučil se lakýrníkem a v roce 1920 vykonával prezenční vojenskou službu jako poddůstojník 2. ženijního praporu v Terezíně. V témže roce se v Berouně oženil s Bohumilou Patákovou. V roce 1921 se manželům narodil syn Jaroslav a v roce 1923 syn Antonín. V roce 1927 se rodina přestěhovala do Hostivice, kde si Josef Jandera zřídil živnost lakýrníka, natěrače a malíře pokojů. Aktivně se zapojil do činnosti veřejných spolků, stal se jednatelem spolku Hostivít, předsedou spolku Havlíček, starostou místního sboru dobrovolných hasičů a velitelem kladenské okresní hasičské jednoty.
Druhá světová válka
editovatPo německé okupaci v březnu 1939 se Josef Jandera zapojil do protinacistického odboje v řadách odbojové skupiny v rámci Svazu českého hasičstva. Skupina byla odhalena a Josef Jandera společně s dalšími v závěru roku 1944 zatčen gestapem. Zemřel 1. dubna 1945 během věznění v koncentračním táboře Terezín.
Posmrtná ocenění
editovat- Po Josefu Janderovi byla v Hostivici pojmenována jedna z ulic[1]