Josef Huleš
Josef Huleš (31. ledna 1814 Rakovice[1] – 11. února 1887 Praha[2]) byl pražský komunální politik, v letech 1873–1876 purkmistr města Prahy.
| Josef Huleš | |
|---|---|
 Josef Huleš (1887) | |
| Narození | 31. ledna 1814 Rakovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. února 1887 (ve věku 73 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | starosta a obchodník |
| Ocenění | Řád železné koruny |
| Funkce | primátor hlavního města Prahy (1873–1876) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel z chudé rodiny[3] obchodníka s obilím.[1] Brzy se přestěhoval do Prahy, kde se věnoval obchodu s oděvy.[4] V roce 1842 získal měšťanská práva. Roku 1848 byl zvolen do sboru obecních starších, ale již o dva roky později odešel z politiky[3] a dobu Bachova absolutismu prožil v ústraní.[4]
Po návratu demokracie se v roce 1861 vrátil do městské správy, kde se zaměřil především na hospodářské otázky. Podporoval také české spolky Sokol, Hlahol a Svatobor. Během pruské okupace Prahy v létě 1866 byl jmenován náměstkem purkmistra Bělského.[4] Za zásluhy mu císař udělil Řád Františka Josefa.[3] Několikrát též neúspěšně kandidoval na purkmistra.[5]
V roce 1873, když císař neschválil novou volbu Václava Bělského pražským purkmistrem, zvolila městská rada do této funkce Huleše. Jeho tříleté funkční období nepříznivě ovlivňovala hospodářská krize, spojená s vysokou nezaměstnaností.[4] Přesto – nebo možná právě proto – se mu podařilo prosadit řadu investic výhodných pro budoucnost. Během jeho působení byly založeny Městská spořitelna pražská (1874), koněspřežná tramvaj (1875) a severozápadní nádraží (1875), zahájeno soustavné boření hradeb (1874) a obnova Prašné brány. Prosadil také schválení penzijního řádu pro městské úředníky a zřízení obecního chudobince na Pohořelci.[4] Pro Měšťanskou besedu, jejímž byl dlouholetým předsedou, zajistil zakoupení domu a zřízení besedních místností.[3] K dalším významným událostem v té době patřila návštěva císaře Františka Josefa (1874), který při té příležitosti udělil Hulešovi Řád železné koruny 3. třídy,[3] a slavnostní pohřby Ferdinanda V. a Františka Palackého (1876).[4]
Huleš byl uznávaný pro svou pracovitost, poctivost a úsilí, s jakým nezištně hájil zájmy Prahy i celého národa.[6]
29. června 1842 se v pražském kostele sv. Havla oženil s Františkou Hamburskou (1818–1878), dcerou mistra krejčovského.[7] Jejich dcera Anna Eleonora byla první manželkou politika Julia Grégra.[8]
Zemřel roku 1887 ve věku 73 let a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.[9]
Reference
editovat- ↑ a b SOA Třeboň, Matrika narozených Čimelice 6, s. 150
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z10, s. 140
- ↑ a b c d e (bez nadpisu). Humoristické listy. 3. 1887, roč. 29, čís. 10, s. 77. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f LEDVINKA, Václav. Stáli v čele: Josef Huleš [online]. Praha: Magistrát hl. m. Prahy, 9. prosince 2009 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Josef Huleš, purkmistr měst pražských. Světozor. 7. 1873, roč. 7, čís. 29, s. 342. Dostupné online.
- ↑ Josef Huleš. Zlatá Praha. 2. 1887, roč. 4, čís. 14, s. 219. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Havla, sign. HV O11, s. 83
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, list 105 • 1814 • Hulesch, Joseph
- ↑ Obrázkový průvodce po stovce hrobů významných postav, pohřbených na Olšanech [online]. Praha: Klub Za starou Prahu, listopad 1981 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Huleš na Wikimedia Commons
| Purkmistr měst pražských | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: František Dittrich |
1873–1876 Josef Huleš |
Nástupce: Emilián Skramlík |
