Josef Hons (rolník)
Josef Hons (2. března 1913 Křekovice – 6. července 1951 Praha) byl český rolník, který byl během brutálních výslechů Státní bezpečností v červenci 1951 utýrán k smrti.
| Josef Hons | |
|---|---|
_AI.jpg) | |
| Narození | 2. března 1913 Křekovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. července 1951 (ve věku 38 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov hřbitov Šebířov |
| Národnost | česká |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v roce 1913 v Křekovicích.[1] Pracoval jako rolník na soukromém hospodářství. Měl nejméně jednu dceru.[2]
Dne 30. června 1951 byl zatčen agenty Státní bezpečností poté, co byl spojen s případem vraždy Václava Burdy, kterého o tři týdny dříve zavraždil zběh František Slepička, a se kterou Hons neměl nic společného.[3] Státní bezpečnost Burdovu vraždu totiž využila k pozdějšímu uspořádání politického procesu v oblasti a k zastrašení zemědělců, kteří se bránili nucené kolektivizaci. Po svém zatčení byl vzat do vazby ve Voticích, kde byl během výslechů brutálně mučen takovým způsobem, že v nich po několika dnech nebyl schopen pokračovat. Poté byl převezen do vězeňské nemocnice v Praze, kde svým zraněním necelý týden po svém zadržení podlehl.[4]
Při následném politickém procesu konaném v únoru 1952 byl na základě smyšlených obvinění označen za spolupachatele vraždy. V prakticky zcela vykonstruovaném procesu byly posléze odsouzeny desítky dalších osob včetně Aloise Jaroše, kterému byl udělen trest smrti.[5][6] Hons byl po svém úmrtí pohřben na hřbitově v Šebířově. Po sametové revoluci byla na jeho rodný dům v Křekovicích v květnu 2001 instalována pamětní deska.[4][7]
- Připomínky
-
Pamětní deska v Křekovicích -
Kenotaf na ďáblickém Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let – třetí odboj (Honsova deska je druhé zprava v nejvzdálenější řadě sekce 24)
_21.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ KELLNER, Zdeněk. Příběhy pamětníků: Padesátá léta byla zlá doba, vzpomíná Anna Voříšková. Boleslavský deník. 2022-07-17. Dostupné online [cit. 2024-06-24].
- ↑ Křekovice | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ 2. BŘEZNA – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
