Josef Fiala (skladatel)
Josef Fiala (3. března 1748 Lochovice[1] – 31. července 1816 Donaueschingen) byl český gambista, hobojista a hudební skladatel.
Josef Fiala | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 3. února 1748, 2. března 1748 nebo 3. března 1748 Lochovice České království |
Úmrtí | 31. července 1816 (ve věku 68 let) Donaueschingen Bádensko Bádensko |
Povolání | hudební skladatel, hobojista a gambista |
Nástroje | hoboj |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatV mládí byl ve službách hraběnky Valpurgy Netolické a hrál v její kapele na zámku v Lochovicích. Hraběnka jej vyslala do Prahy, aby studoval hru na hoboj u předního hobojisty Jana Šťastného. Zde se naučil i hře na violoncello a violu da gamba u Františka Josefa Wernera. Z poddanství se mu podařilo uprchnout a v roce 1774 se stal hobojistou na dvoře knížete Arnošta Kraft z Oettingen-Wallersteinu ve Švábsku. Jeho spoluhráči v kapele byli mimo jiné Ignaz von Beeck, Josef Rejcha a František Antonín Rössler-Rosetti. Dochoval se záznam z roku 1776 o křtu jeho nemanželského syna Františka Xavera Josefa.
V roce 1777 byl jmenován hobojistou kapely bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. Na jeho dvoře se setkal s Wolfgangem Amadeem Mozartem, se kterým se spřátelil. Mozart ho uvedl do šlechtické společnosti, pomáhal mu s pořádáním koncertů a přispěl tak k jeho pozdějšímu věhlasu.
Ve stejném roce se oženil s dcerou svého kolegy, hornisty Josefa Procházky. Z mnoha dětí, které se jim narodily, pouze dvě následovaly svého otce. Josef a Maximilián se stali hudebníky v Badische Hofkapelle v Karlsruhe.
Ke konci roku 1778 odešel do Salcburku (bydlel ve stejném domě jako Mozart), kde se stal hobojistou v kapli arcibiskupa Jeronýma z Colloreda. Hrál na housle a violoncello i v divadelním orchestru a účastnil se tak i premiéry Mozartova Únosu ze serailu. Ze Salcburku se přesunul do Vídně, kde působil jako první hornista v kapele knížete Esterházyho.
V roce 1786 byl pozván do Petrohradu, kde vstoupil do služeb knížete Orlova, aby zorganizoval jeho orchestr. Na zpáteční cestě z Ruska uspořádal několik koncertů v různých evropských městech včetně Prahy, Berlína a Vratislavi. Hrál i před pruským králem Fridrichem Vilémem II. Po návratu, se v roce 1792 stal prvním violoncellistou v kapele knížete Josefa Marii Benedikta z Fürstenbergu v Donaueschingenu, kde v roce 1816 zemřel.
Josef Fiala byl všestranný skladatel i výkonný umělec. Své současníky udivoval virtuozitou své hry a vrcholnou technickou obtížností se vyznačovaly i jeho instrumentální koncerty. V jeho díle je patrný vliv W. A. Mozarta a naopak sám Mozart Fialovy skladby vysoce oceňoval. Poměrně velká část jeho děl se dochovala. Dodnes některá vycházejí znovu v moderních revizích. U nás byla jeho díla nalezena na zámku v Náměšti nad Oslavou. V roce 1993 vydal Reimländer tematický katalog jeho děl.
Dílo
editovatInstrumentální koncerty s orchestrem
editovat- Koncert pro housle, hoboj, violu a violoncello
- Koncert pro 2 hoboje
- Koncert pro klarinet a anglický roh
- Koncert pro 2 lesní rohy
- 5 koncertů pro violoncello
- Koncert pro flétnu
- Koncert pro hoboj
- Koncert pro anglický roh nebo lesní roh
- Koncert fagot
- Koncert pro trubku
Komorní hudba
editovat- 30 skladeb pro 5–10 dechových nástrojů
- 24 kvartetů
- 10 trií
- 7 skladeb pro housle a violoncello
- 3 skladby pro violoncello a kontrabas
- 1 skladba pro 2 flétny
- 2 skladby pro flétnu nebo hoboj a fagot
- 2 skladby pro hoboj a housle
- 2 skladby pro hoboj a violu
Ostatní skladby
editovat- 10 symfonií
- Rondo pro cembalo a housle
- 2 sonáty pro cembalo nebo kladívkový klavír
- Různé tance pro cembalo
- Mše
- Ave Maria
Literatura
editovat- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- J.F. Reichardt: Forsetzung der Berichtigungen und Zusätze zum Gerberschen Lexikon der Tonkünstler u.s.w., in Musikalische Monathsschrift (1792) (Berlin, 1973)
- L. Schiedermair: Die Blütezeit der Öttingen-Wallerstein'schen Hofkapelle (1966)
- E. Hintermaier: Die Salzburger Hofkapelle von 1700 bis 1806, pp. 112-16 (disertační práce, Universita Salzburg, 1972)
- J.R. Piersol: The Oettingen-Wallerstein Hofkapelle and its Wind Music, pp. 374-403 (disertační práce, University of Iowa, 1972)
- François-Joseph Fétis: Biographie universelle des musiciens, t. 3-4, Paris, Firmin-Didot, 1861, p. 243-4.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Lechovice
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Fiala na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Fiala (skladatel)
- Ukázka z díla Josefa Fialy – Kvartet pro hoboj F dur 1. Allegro spirituoso[nedostupný zdroj]
- Midi Mozart, Ukázky s díla Josefa Fialy
- Koncert pro anglický roh E-dur (Youtube)
- Concertine pro dva lesní rohy (Youtube)