Josef Benoni (1823)
Josef Benoni (29. prosince 1823, Chrudim – 18. prosince 1905, Chrudim), byl český politik, novinář a překladatel, spolupracovník K. H. Borovského, Františka Palackého a F. L. Riegra. V letech 1861–1866 zasedal jako poslanec ve Sněmu království Českého.
| Josef Benoni | |
|---|---|
.jpg) Josef Benoni | |
| Narození | 29. prosince 1823 Chrudim  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. prosince 1905 (ve věku 81 let) nebo 19. prosince 1905 (ve věku 81 let) Chrudim  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | hřbitov U Václava hrob Josefa Benoniho |
| Povolání | spisovatel, básník, novinář, redaktor, politik a vydavatel |
| Příbuzní | Bohumil Benoni synovec |
| Funkce | poslanec Českého zemského sněmu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a vzdělání
editovatJosef Benoni pocházel z rodiny se starou rodovou tradicí. Její původ je matrikově zpětně doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi.[1]
Po absolvování gymnázia v Hradci Králové se Josef Benoni věnoval studiu filosofie v Litomyšli a posléze studiu práv na právnické fakultě v Praze. Zde získal titul Juc.
Politická činnost
editovatV revolučním roce 1848 však bojoval na barikádách, za což byl následně vězněn a jeho „havlíčkovské“ názory mu i později mezi milovníky starých pořádků komplikovaly nejrůznější veřejné aktivity. [2]
Krátce po řádných zemských volbách v roce 1861 byl v doplňovací volbě počátkem dubna 1861 zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou.[3][4][5] Předtím tu v řádných volbách uspěl Václav Pour, jenž ale byl zvolen najednou ve dvou obvodech a v tomto na mandát rezignoval. V dalších letech se Benoni věnoval komunální, respektive regionální politice a politické publikační činnosti
Novinářská a vydavatelská činnost
editovatSvé epigramy a satiry uveřejňoval v různých dobových časopisech. Jedním z nich byla i obrozenecká Včela. Stěžejním projektem Benoniho novinářské kariéry se však stal Posel z východních Čech, čtrnáctideník, který Josef Benoni sám vydával a redigoval v letech 1871–1885, tedy téměř patnáct let. Po značnou část tohoto období patřil Posel z východních Čech mezi stěžejní osvětové listy východočeského regionu.[6]
Osobní život
editovatJosef Benoni zůstal až do své smrti starým mládencem a plně se věnoval veřejným záležitostem. Po ukončení většiny publikačních aktivit se v závěru života živil jako spořitelní revizor. Zemřel a pochován byl v Chrudimi. Hřbitovní pomník na místním Svatováclavském hřbitově je dílem sochaře Ladislava Šalouna a je kulturní památkou.
Synovcem Josefa Benoniho byl Bohumil Benoni, tenorista Národního divadla.
Na Svatováclavském hřbitově v Chrudimi je několik různých hrobů členů rodu Benoni. Jedním z nich je i hrobka, ve kterém je pohřbena vzdálená sestřenice Josefa Benoniho Julie Benoniová, provdaná Jordová, která se provdala za významného chrudimského obchodníka Františka Jordu staršího .
Chrudimský Josef Benoni je někdy v literatuře a v knihovnických databázích mylně zaměňován se svým jmenovcem, Josefem Benonim z Lanškrouna, který byl jeho vzdáleným příbuzným.[7]
Související články
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rod Benoni v ČR, RodBenoni.cz
- ↑ Josef Benoni, RodBenoni.cz
- ↑ Die Presse, 5. 4. 1861, s. 1.
- ↑ Fremden-Blatt, 5. 4. 1861, s. 2.
- ↑ Sněm království Českého 1861, Digitální knihovna České sněmy
- ↑ Posel z východních Čech, Databáze NKP.cz
- ↑ Josef Franz Benoni, RodBenoni.cz
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Benoni na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Benoni (1823)
