Jopará
kreolský jazyk na bázi španělštiny používaný v Paraguayi
Jopará (někdy také guarañol[1] nebo castení[2]) označuje kreolský jazyk na bázi španělštiny, užívaný většinou obyvatelstva Paraguaye (pouze v hlavním městě Asunciónu se hovoří převážně španělsky). V jazyce Guaraní znamená jopará směs, v zásadě se jedná o dialekt, užívající mnoho španělských slov, ale indiánskou gramatiku. Stojí v opozici k „čistému“ Guaraní, nazývanému Guaraníete. Jopará ovlivňuje také paraguayskou hovorovou španělštinu, např. řidší užívání členu, výslovnost (elize koncových souhlásek a s na konci slabik), specifický způsob konjugace atd. Pro většinu populace je jopará skutečným mateřským jazykem, když čistým guaraní (guaraní puro) hovoří v podstatě pouze nepočetné izolovaně žijící indiánské kmeny.
Jopará | |
---|---|
Počet mluvčích | není znám |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | není |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jopará | Španělsky | Česky |
---|---|---|
Upeichaite hablo a mi sobrina kuéra. | Así hablo a mis sobrinas. | Takto mluvím se svými neteřemi. |
iñinteligenta | (ella) es inteligente | (ona) je inteligentní |
me voy ecuela noturnope | voy a la escuela noturna | jdu do večerní školy |
nuetro vecino ndive | con nuestro vecino | s naším sousedem |
che suerte | tengo suerte | mám štěstí |
nda che suertéi | no tengo suerte | nemám štěstí |
che ru músico | mi padre es músico | můj otec je hudebník |
Ramona quebranto | los quebrantos de Ramona | Ramoniny starosti |
e rancho kue de mi papá | es el antiguo rancho de mi papá | to je starý ranč mého otce |
acontetá | contesto | odpovídám |
oprotetá por injuticia | protestan por la injusticia | protestují proti bezpráví |
ropresentasénte | sólo te quiero presentar | jen tě chci představit |
quitalena esa etupidé de su cabeza | quítale esa estupidez de la cabeza | vyžeň jí tu hloupost z hlavy |
Que bañáteke. | ¡Báñate! | Umyj se! |
¿Sabé, pa? | ¿Sabes? | Víš? |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ VILLANUEVA, Rebeca Barriga; BUTRAGUEÑO, Pedro Martín. Historia sociolingüística de México.: Volumen 2.. [s.l.]: El Colegio de Mexico AC 686 s. Dostupné online. ISBN 9786074627749. (anglicky) Google-Books-ID: sHlZCQAAQBAJ.
- ↑ Guarani Linguistics in the 21st Century. [s.l.]: BRILL 427 s. Dostupné online. ISBN 9789004322578. (anglicky) Google-Books-ID: 3tYkDwAAQBAJ.