Wikipedie

Johanna Nejedlová

česká politička a aktivistka

Johanna Nejedlová (* 11. srpna 1990[4] Jablonec nad Nisou) je česká politička, zakladatelka organizace Konsent, aktivistka za ženská práva[5], komentátorka a lídryně kandidátky Strany zelených ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.[3]

Johanna Nejedlová
Stranická příslušnost
ČlenstvíPiráti (2013–2015)[1][2]
Nestranička
do EPza Zelení (2024)[3]
Narození11. srpna 1990 (34 let)
Jablonec nad Nisou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha
Profesepolitička a aktivistka
OceněníWomen of Europe
Forbes 30 pod 30
Creative Hero od Nizozemské obchodní komory
CommonsJohanna Nejedlová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před prací v neziskové sféře pracovala v cestovním ruchu a pro karlovarský filmový festival.

Život

editovat

Johanna Nejedlová se narodila 11. srpna 1990[4] v Jablonci nad Nisou české matce a otci z Čadu, který přijel do Československa studovat v osmdesátých letech.[6] Po absolvování židovského gymnázia na Lauderovych školách[7] začala studovat vodohospodářství, ale po roce přestoupila na religionistiku. Později studovala politologii a žurnalistiku, avšak žádný z oborů nedokončila.[5]

Veřejné působení

editovat

Aktivismus za ženská práva

editovat

V roce 2016 spoluzaložila neziskovou organizaci Konsent, která se zabývá problematikou prevence sexuálního obtěžování.[8] násilím a obecně sexuální výchovou.[9][10][11] Advokační činností organizace je také dlouhodobé zasazování se o úpravu definice znásilnění[12] a systémové zkvalitnění sexuální výchovy na školách. Nejedlová prostřednictvím své organizace spolupořádá vzdělávací workshopy[13] pro studující, vyučující a firmy. Také vytváří vzdělávací videa[14] a vydává publikace a metodické materiály,[15] které v tématu vzdělávají děti i dospělé, boří mýty o sexuálním násilí v mediálním prostoru.[16][17]

Ocenění

editovat

V roce 2019 získala ocenění Women of Europe v kategorii Woman in Youth Activism, kdy byla vybrána porotou z trojice shortlisted –⁠⁠⁠ Grety Thunberg a Siony Cahil.[18]

 
Johana Nejedlová na sjezdu Strany zelených v roce 2024

V roce 2020 ji časopis Forbes zařadil do výběru „30 pod 30“.[19] Ve stejném roce ji zařadil do svého žebříčku 2020 Bitch 50[20] již zaniklý americký feministický server Bitch Media, který každoročně oceňoval osobnosti, jež se ve světě zásadně podílely na vytváření lepší a rovnější společnosti. V roce 2023 obdržela za svou práci ocenění Creative Hero od Nizozemské obchodní komory.[21]

V letech 2018 až 2022 byla členkou výkonného výboru České ženské lobby a skupiny Observatory on Violence against Women při Evropské ženské lobby.[22]

Publicistika

editovat

Pravidelně přispívá svými komentáři a fejetony do pořadu Prolomit Vlny na Českém rozhlase,[23] pro internetový deník Alarm[24] a časopis Heroine.[25] Od roku 2022 ji vychází podcast pro deník Alarm „Můžu ti říkat Mirečku?“, který je o zkušenostech a životních osudech lidí, kteří přijeli studovat do komunistického Československa ze zemí globálního Jihu, který se zařadil mezi desítku nejlepších podcastů dle poroty Prix Bohemia Českého rozhlasu.[26]

Vstup do politiky

editovat

Dne 13. prosince 2023 oznámila na tiskové konferenci Strany zelených, že povede z pozice nestraničky její kandidátku ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024. Uvedla, že vstup do politiky na evropské úrovni je přirozeným vyústěním jejího dekádu dlouhého snažení v oblasti rovnoprávnosti, respektu a lidských práv.[27] Strana však ve volbách dostala pouze 1,55 % hlasů, a nikdo z jejích kandidátů tak mandát nezískal.[28]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ johanna nejedlová - Fórum Pirátské strany. forum.pirati.cz [online]. 2013-11-27 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vzetí na vědomí ukončení členství - Fórum Pirátské strany. forum.pirati.cz [online]. 2015-01-08 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Zelené do europarlamentu povede Nejedlová. Deník N [online]. 2023-12-13 [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Profil podnikatelky na rzp.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HOUDEK, Lukáš. Zažila znásilnění, dnes bojuje za prevenci. „Nepoučujme oběti, apelujme na agresory,” říká. hatefree.cz [online]. HateFree Culture, 2019-11-17 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Můžu ti říkat Mirečku? Podcast plný příběhů ze zapomenuté kapitoly československé historie [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Johanna Nejedlová - Potřebujeme na sex smlouvu?. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ WITEK, Jan. Po znásilnění založila Johanna Nejedlová organizaci pro prevenci sexuálního násilí. Za svou práci si vysloužila prestižní cenu Women of Europe. lui.cz [online]. 2021-01-05 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ LAKOMÁ, Aneta. Materiály pro sexuální výchovu u nás chybějí. O změnu usiluje organizace Konsent. Deník Referendum [online]. 2022-02-10 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ HRONOVÁ, Zuzana. Sex bez souhlasu partnera je znásilnění, říká žena, která bojuje proti obtěžování. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-17 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ REŽŇÁKOVÁ, Lada. Nejedlová: Boj se sexuálním násilím nevyhrají ženy samy, potřebujeme i muže. iDNES.cz [online]. 2021-02-28 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ SAITZOVÁ, Hana. Lidskoprávní organizace požadují změnu definice znásilnění - Svět práva. Advokátní deník. 2023-02-22. Dostupné online [cit. 2023-03-19]. 
  13. ↑ Zažila znásilnění, dnes pomáhá. Češka z neziskovky porazila Gretu. iDNES.cz [online]. 2019-12-17 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Knihovna Václava Havla. www.vaclavhavel.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Jak s dětmi mluvit o intimitě? Nová kniha chce poradit - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ Presenting the 2020 Bitch 50. Bitch Media [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-19. (anglicky) 
  17. ↑ „Může si za to sama.“ Expertka vyvrací mýty o sexuálním násilí - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ FLORIÁNOVÁ, Eliška. Systémový rasismus v Česku necítím, řekla aktivistka v Rozstřelu. iDNES.cz [online]. 2020-07-01 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ Johanna Nejedlová. Forbes [online]. 2020 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  20. ↑ HELLER, Jakub. The baddest bitch. Johanna Nejedlová se zařadila mezi 50 nejvýznamnějších feministek světa [online]. 2020-11-27 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  21. ↑ Creative Heroes Awards Czech Republic 2023. Traders by Nature [online]. 2023-04-14 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ STRNAD, Zdeněk. Johanna Nejedlová: Proč otravný opilec v baru nikdy nebude sexy. flowee.cz [online]. 2019-05-01 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  23. ↑ Hledání. hledani.rozhlas.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  24. ↑ Johanna Nejedlová. A2larm [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Podcast Hlas Heroine #02 Johanna Nejedlová, aktivistka | Heroine.cz. www.heroine.cz [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ Prix Bohemia Radio představuje díla postupující do hlavní soutěže. Prix Bohemia [online]. 2023-08-15 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ Zelené povede do eurovoleb Nejedlová. Bude za ně kandidovat i Okamura. iDNES.cz [online]. 2023-12-13 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  28. ↑ Výsledky voleb 2024. E15.cz [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Johanna_Nejedlová&oldid=24374465“