Johann Protzkar
Johann Protzkar, též Jan Protzkar (4. prosince 1820 Staré Město[1][2] – 6. února 1903 Uherské Hradiště[3][4][2]), byl rakouský politik z Moravy (národnostně nevyhraněný, ale zpočátku se přiklánějící k proněmeckému proudu); poslanec Moravského zemského sněmu a dlouholetý starosta Uherského Hradiště.
| Johann Protzkar | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1871 – 1884 | |
| Starosta Uherského Hradiště | |
| Ve funkci: 1865 – 1896 | |
| Předchůdce | Robert Aulich |
| Nástupce | Josef Stancl |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 4. prosince 1820 Staré Město  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. února 1903 (ve věku 82 let) Uherské Hradiště  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatByl synem mlynáře ze Starého Města. Profesí působil jako obchodník. V Uherském Hradišti se usadil roku 1837. Od roku 1865 až do roku 1896, tedy po více než třicet let, zastával post starosty Uherského Hradiště.[5]
Z hlediska národnostního byl nevyhraněný. Odmítal radikalismus český i německý. Na radnici v Uherském Hradišti reprezentoval tzv. purkmistrovskou stranu, která byla především provídeňská, konzervativně a prorakousky orientovaná. Náležel do ní i pozdější Protzkarův nástupce Josef Stancl. O této straně se uvádí, že sdružovala některé osoby české národnosti i umírněné Němce.[5][6] V jiném zdroji je Protzkar řazen mezi osoby německého jazyka.[7] List Moravská orlice ale popisuje etnickou příslušnost Protzkara následovně: „Měšťanosta náš p. Jan Protzkar pochází ze Staroměstského dol. mlýna, vychodil v Uh. Hradišti 4 třídy německé nár. školy, tam naučil se trochu německy a nyní se na povel Dr. Prombera vydává v lámané němčině bar. Conradovi za ryzého Němce.“[8] V nekrologu z roku 1903 zase deník Národní politika uvedl, že „Ačkoliv po celou dobu své činnosti byl sloupem němectví v Uh. Hradišti, přece nikdy pořádně německy se nenaučil. Jako renegát byl pouhou loutkou v rukou Němců.“[9]
V případě purkmistrovské strany šlo o jednu ze tří stranických skupin na tamní radnici, kromě ní to ještě byla strana otevřeně německá (vedl ji Josef Frendl) a strana uvědoměle česká (jejím předákem byl Josef Fanderlík). Zpočátku se Protzkar profiloval jako ústavověrný politik (tj. provídeňský, centralistický, odmítající české národní hnutí). Od vnějškově německé Ústavní strany se ale odklonil v polovině 80. let.[5][6] V roce 1884 změnil svou politickou orientaci, opustil německý liberální tábor a přešel ke spojenectví s českou stranou, čímž umožnil postupný přechod radnice v Uherském Hradišti do rukou české většiny.[4] V obecních volbách 1886 uspěl blok české a purkmistrovské strany. V roce 1890 tato aliance dvou táborů získala i podporu většiny místních židů, čímž byl proces přechodu komunální samosprávy pod českou dominanci dovršen. V roce 1896 se Protzkar vzdal kandidatury na post starosty ve prospěch Josefa Stancla.[5][6]
Získal titul císařského rady.[4]
V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v prosinci 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Uherské Hradiště, Ostroh, Bzenec, Veselí. Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1878.[10] V roce 1871 se uvádí jako oficiální kandidát německého volebního výboru v Brně (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[11] Jako ústavověrný kandidát je zmiňován i ve volbách roku 1878.[12]
Zemřel v únoru 1903 ve věku 82 let.[4]
V Uherském Hradišti je po něm pojmenována Protzkarova ulice. V roce 2010 zemřel jeden z posledních Protzkarových potomků, Viola Schwarzová, rozená Červínkova, jež byla vnučkou Protzkarovy dcery Heleny a jejího manžela c. k. návladního u soudu v Uherském Hradišti rytíře ze Zapletalů a Luběnova. Manželem Violy byl profesor pražské konzervatoře a pravnuk Bedřicha Smetany Lubor Schwarz.[13]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Staré Město
- ↑ a b PROTZKAR Jan [online]. uherske-hradiste.cz [cit. 2016-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Uherské Hradiště
- ↑ a b c d Todesfälle. Neues Wiener Tagblatt. Únor 1903, čís. 37, s. 9. Dostupné online.
- ↑ a b c d ZAPLETAL, Jan: Lokální elity a politicko - ekonomické poměry ve slováckých městech na přelomu 19. a 20. století [online]. muni.cz [cit. 2016-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c VERNEROVÁ, Iveta: Obecní volby v Uherském Hradišti do 1. světové války [online]. muni.cz [cit. 2016-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Bürgertum in der Habsburgermonarchie: Kleinstadtbürgertum in der Habsburgermonarchie, 1862-1914. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 1990. Dostupné online. ISBN 9783205989394. S. 366, 378. (německy)
- ↑ Moravská orlice, 19. 12. 1882, s. 1.
- ↑ Národní politika, 7. 2. 1903, s. 2.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Neue Freie Presse, 15. 12. 1871, s. 9.
- ↑ Neue Freie Presse, 12. 9. 1878, s. 3.
- ↑ Poslední z Protzkarova rodu [online]. slovacky.denik.cz [cit. 2016-06-28]. Dostupné online.