Johann Kleinberger von Kleinberg

Johann Franz svobodný pán Kleinberger von Kleinberg (27. prosince 1791 Kouty – 22. dubna 1868 Vídeň) byl rakouský generál. Jako nižší důstojník se vyznamenal v závěru napoleonských válek, poté řadu let sloužil u různých jednotek v Čechách. Znovu vynikl během revoluce 1848–1849. V letech 1850–1856 byl zástupcem zemského velitele v Čechách a v roce 1852 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V závěru kariéry byl velitelem pevnosti v Hradci Králové (1856–1859). Při odchodu do výslužby byl povýšen na barona (1859).

Johann baron Kleinberger von Kleinberg
Velitel pevnosti v Hradci Králové
Ve funkci: 1856 – 1859
Zástupce zemského velitele v Čechách
Ve funkci: 1850 – 1856
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	polní podmaršál (1852), generálmajor (1849)
Narození	27. prosince 1791 Kouty
Úmrtí	22. dubna 1868 (ve věku 76 let) Vídeň
Titul	svobodný pán (1859)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Byl synem c. k. rytmistra Ignaze Kleinbergera (†1800). Do armády vstoupil během války v roce 1809 jako praporčík k pěšímu pluku č. 54 a bojoval v bitvě u Aspern. Po válce sloužil u 18. pěšího pluku v Jičíně a v roce 1812 byl zařazen do pomocného sboru generála Schwarzenberga během Napoleonova tažení do Ruska. V závěru napoleonských válek se vyznamenal v bitvách u Drážďan a u Lipska, kde pod ním padl kůň. V roce 1813 byl povýšen na nadporučíka, zúčastnil se závěrečných bojů proti Napoleonovi ve Francii a po skončení válek se vrátil k 18. pluku do Jičína, později byl přeložen k 11. pěšímu pluku do Prahy. U této jednotky pak strávil téměř třicet let a postupoval v hodnostech (kapitán 1822, major 1834, podplukovník 1840), jako zástupce velitele sloužil u proslulého 35. pěšího pluku v Plzni. V roce 1845 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 56. pěšího pluku v Olomouci.

Na jaře 1848 byl se svým plukem povolán na italské vojiště, kde již v červenci obdržel samostatné velení brigády. Vyznamenal se v několika bitvách a v roce 1849 byl povýšen na generálmajora. Po potlačení revoluce v letech 1848–1849 se vrátil do Prahy, kde byl jako zástupce přidělen vrchnímu veliteli v Čechách arcivévodu Albrechtovi. Po jeho Albrechtově odchodu do Uher byl zástupcem Eduarda Clam-Gallase. V roce 1852 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a jako zástupce vrchního velitele v Čechách setrval v Praze do roku 1856. Nakonec byl v letech 1856–1859 velitelem pevnosti v Hradci Králové. K datu 30. srpna 1859 byl penzionován, poté žil v Praze a nakonec ve Vídni, kde také zemřel.

V roce 1840 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Kleinberg. Po odchodu do výslužby obdržel titul svobodného pána (1859).

V roce 1827 se oženil s Josefínou Fischerovou z Ehrenbornu (1803–1874), dcerou vojenského komisaře Václava Fischera z Ehrenbornu. Měli spolu jediného syna Rudolfa (1831–1894), který také sloužil v armádě.

Odkazy

Literatura

• Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1865, Gotha, 1865; s. 492–493 dostupné online
• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 250–251 (heslo Kleinberger z Kleinbergu) ISBN 978-80-905324-0-3